|
Budoucí absolventi UK se seznámili s možným uplatněním | |||||||||||||||||||||||||||||
Studia na Univerzitě Karlově v Praze ukončí ročně na 5700 studentů. O svém uplatnění se jistě rozhodnou sami, nicméně alma mater se je kromě diplomů snaží vybavit i radami do světa pracovního trhu.
Univerzitní program Absolvent 04 se je snaží upozornit, na co si mají dát pozor při sepisování své první pracovní smlouvy a jaké budou v Irsku platit daně jako hoteliéři. V Modré posluchárně centrální budovy Univerzity Karlovy se za zvuku historických fanfár přehrávaných laptopem shromáždila více než stovka studentů, aby se seznámili s možnostmi a mantinely domácího trhu práce: "Chápeme to jako jakýsi povinný servis univerzity, na které student strávil pět nebo více let. Když odchází tak se mu snažíme poskytnout určitá vodítka, určité informace, které předtím neměl, protože se pohyboval v jiném prostředí, protože byl v jiné sociální situaci," vysvětluje prorektor pro vnější vztahy docent Michal Šobr. Představení firem Proto se podle něj dělají prezentace firem, které se představují se svými specifickými požadavky a podmínkami, aby měli studenti možnost zeptat se jejich zástupců. Studenti pak přicházejí do praxe lépe vybaveni a lépe orientováni. Šobr uvádí, že firmy byly vybrány tak, aby reprezentovaly klíčové segmenty trhu práce: sektor ziskový, státní a sektor neziskových organizací a institucí. "Měli by se dozvědět, jaká jsou specifika jednotlivých sektorů, jaké mají specifické požadavky, vstupní podmínky, jaké jsou možnosti kariérních růstů a pak spoustu dalších dílčích otázek, na které se budou moci těchto zástupců firem ptát," říká Šobr o programu. Kromě praktických rad pro strukturované pohovory si studenti zapisují užitečné internetové adresy. Nezaměstnanost u vysokoškoláků Nikdo z nich si zatím zřejmě neláme hlavu s tím, že by mohl rozšířit řady nezaměstnaných. Podle ředitelky Divize statistických informací a analýz v Ústavu pro informace ve vzdělávání doktorky Michaely Kleňhové vysokoškoláci mají šanci si nalézt zaměstnání. "Poslední údaje o nezaměstnaných absolventech vysokých škol máme ze září loňského roku. Nezaměstnanost byla asi jedenáct procent," sděluje Kleňhová. V září je ale podle ní vždy vyšší než nezaměstnanost, která se sleduje v dubnu, protože v dubnu absolventi najdou spíše práci a situace je ustálenější. "Nezaměstnanost v roce 2003 byla 6,9 procenta," představuje další čísla Kleňhová. "Ta čísla rostou stejně, jako roste nezaměstnanost v České republice, ale dá se říci, že absolventi vysokých škol spolu s absolventy gymnázií jsou na tom nejlépe," uvádí. Podle ní některé firmy shání pouze vysokoškoláka, nezajímá je, jakou školu ten člověk vystudoval. "To platilo v minulosti, v současnosti je ta situace trochu jiná, firmy spíš hledají odborníky," pokračuje Kleňhová. Největší nezaměstnanost je u zemědělských a technických oborů, nejlepší uplatnění na trhu práce najdou absolventi medicíny. Další možnosti Podle prorektora Michala Šobra mají přehled o uplatnění svých absolventů zejména jednotlivé obory, nicméně při celkovější zpětné vazbě by se podle něj kritérium absolventského uplatnění mělo podobně jako na západě stát jedním z měřítek pro hodnocení jednotlivých vysokých škol.
Dnešní absolventi navíc mohou využívat stále ještě exotické, ale pořád reálnější možnost práce v zahraničí. Při informacích o tom, jak hledat zaměstnání v Evropské unii, ostatně působili nejzvídavěji. Na akci Absolvent 2004 se však studenti nedozvěděli vše, co potřebovali. "Přišlo mi to celé moc obecné, mělo být více prostoru na dotazy," říká jedna studentka. Aby žádné otázky noviců na pracovním trhu nezůstaly bez odpovědí, ještě týden bude pro absolventy fungovat internetová poradna na webových stránkách univerzity. |
| |||||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||||