BBCCzech

"Nenechte naše mozky po školách běhat bosky". Pro literární vědce je tato věta možná smíšenou metaforou, pro studenty slogan, který přesvědčí české poslance, aby univerzitám v rozpočtu na příští rok výrazně přidali.

Po "Růžích pro Zemana, Popravě a Pohřbu českých vysokých škol" zahájili dnes vysokoškoláci na několika místech republiky další protest.

Podobně jako před necelými patnácti lety, i dnes vysokoškoláci vyvěšují ze střechy filozofické fakulty v Praze transparent s naléhavým nápisem.

Náměstí pod nimi už se dávno nejmenuje Krasnoarmějců a oni se nedomáhají svobodných voleb, ale i když se jim ve školním skladu ještě povalují zažloutlé slogany "Děkujeme, odejděte", prozatím jen kolemjdoucím ohlašují svůj "Týden neklidu."

Několikadenní protest má upozornit na podfinancované univerzity, které nedokážou svým studentům nabídnout žádané studijní podmínky...

"Studuji výtvarnou výchovu na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy. Nedostatek peněz se u nás projevuje tím, že máme málo prostorů. Naší povinností je třeba odevzdat figurální kresbu, ale modely si musíme platit sami. Máme také velmi málo příspěvků na školní exkurze a nemáme tak možnost jezdit do zahraničí na důležité výstavy, říká Michaela Tůmová z Pedagogické fakulty v Praze.

Její kolega Jakub Jareš studuje na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy historii a kromě přecpaných poslucháren upozorňuje na nízkou odbornou úroveň svých učitelů. I za tu prý může nedostatek peněz:

"Na univerzitách často učí lidé, kteří by se jinde neuživili. Pokud by mezi pedagogy byla větší konkurence, byli by kvalitnější," říká Jareš a pokračuje:

"Ve škola máme také málo místa. Nezřídka sedí dvacet pět lidí na pár metrech čtverečních, sedíme na koších, na oknech, kde se dá... ," popisuje podmínky Jakub Jareš.

"Jsou to knihovny. V naší knihovně není nejmodernější literatura, nemůžeme si dovolit odebírat časopisy, které bychom potřebovali. Národní knihovna sice tyto časopisy má, ale v jediném výtisku, o který se pere stovka historiků. Když se podíváte na západ, zjistíte, že každá katedra má své vybavené knihovny, kde mají přehled všech odborných časopisů," říká historik Jareš.

Konkrétně cíle tohoto protestu je navýšení rozpočtu vysokých škol tak, aby dostaly nejméně 5,2 miliard. Mezi dlouhodobější cíle patří růst rozpočtu vysokých škol z 0,78 procent HDP, kolik dostávají dnes, na běžný evropský průměr, který je 1,5 procent HDP.

Sociálně demokratická poslankyně Anna Čurdová je členkou školského výboru Sněmovny a spolupracuje na přípravě rozpočtových návrhů resortu. Momentálně podle ní ale není ve státní pokladně z čeho brát, takže snad napřesrok...

"V rámci možností, které Česká republika má, tak byl navýšen rozpočet vysokým školám. Samozřejmě, že v tomto pozitivním trendu chce koaliční vláda pokračovat, ale musíme se dívat na celkovou ekonomickou situaci, na to, že probíhá reforma veřejných financí. Vláda se určitě i tomto rámci bude snažit vysokým školám pro příští rok přidat."

Podle Jakuba Jareše vytvoří studenti sledovací skupinu, která bude nadcházející jednání o rozpočtu na rok 2005 sledovat a vytvářet společenský tlak na vládu.

V následujících dnech půjde ale hlavně o zviditelnění jejich kauzy prostřednictvím přednášek, besed, protestních pochodů i happeningů.

Jak z hanácké metropole vysvětluje po mobilním telefonu aktivistka Lucie Trávníčková, studenti Univerzity Palackého už dnes zahájili Neklidný týden akcí "Třesení oslem".

"Třesení oslem je hlavní součást našeho happeningu. Má symbolizovat dialog, který se snažíme s naší politickou reprezentací navázat. Nakonec by z osla mělo něco vypadnout, ale nikdo neví, jestli něco skutečně vypadne," vysvětluje Trávníčková.

"Výběr termínu není náhodný. Minulé protesty jsem dělali v prosinci a víme, že to už je pozdě na to, aby se v rozpočtové kapitole něco změnilo," říká Trávníčková.

Ministryně školství Petra Buzková argumentuje tím, že nárůst na financování vysokých škol mezi lety 2003 až 2004 je dvě celé šest miliard korun, což je jeden z největších nárůstů za uplynulých patnáct let.

"To je taková polovina pravdy. Je pravda, že to je největší nárůst možná za posledních deset let, ale je to nárůst prostředků, které jsou vázány na financování vzdělávacích činností na univerzitě. Samozřejmě je to dobrý výsledek a v tomto smyslu je to pravda. Ale to co potřebujeme velice intenzivně začít konečně rozvíjet, je výzkum a vědecká činnost na vysokých školách a tady je onen meziroční nárůst nula korun." reaguje na slova ministryně Buzkové rektor Univerzity Karlovy Ivan Wilhelm.

Rektorovi nejstarší české vysoké školy se akce líbí, protože studenti chtějí vyvolat zájem politiků o dění na vysokých školách.

"Přivítali bychom, kdyby politici řekli pojďte k nám do parlamentu a povězte, jaké máte potřeby a k čemu ty peníze chcete používat. Přijďte do senátu a řekněte nám, jaký význam má podpora mobility studentů, kdž je vysíláte do zahraničí," říká profesor Wilhelm.

Pokud požadavky českých studentů budou legislativci ignorovat jsou vysokoškoláci ve své petici ochotni přitvrdit? Co to znamená?

"Příště mohou být protesty radikálnější nebo důraznější. Jak, to si necháme zatím pro sebe, ale jsou jisté formy občanského vyjádření, které mohou překročit klasické zaběhnuté postupy, jež jsme mohli dosud při demonstracích vidět," říká Jakub Jareš.