Daniel Anýž redaktor BBC

Státní bezpečnost vypálila 9. dubna 2003 archivy s cennými památkami

Odbornou náplň má na starosti Institut restaurování a konzervačních technik v Litomyšli.

Kurzu se účastní i archeolog Muhammad Abdal Al Rahím. Rozsah škod nejen v Národním muzeu v Bagdádu, ale i na archeologických nalezištích, podle něj bohužel odpovídá skličujícím zprávám v médiích:

"Mnoho vzácných artefaktů se dostalo přes překupníky ven z Iráku. Nezbývá než doufat, že se s pomocí zahraničí aspoň část vrátí zpět."

Auta, telefony, zbraně

Prvotním úkolem je podle archeologa stále ochrana nalezišť.

"Je důležité, abychom zamezili dalšímu loupení, vykradači jsou přitom mnohem lépe vybaveni než ochranka nalezišť."

Podle iráckého archeologa jsou teď především potřeba automobily, telefony a zbraně, aby bylo možné lokality zabezpečit. Teprve pak může vůbec začít rekonstrukce.

Prioritu má 'papír'

Neutěšený stav iráckých památek dokresluje i názor Jana Vojty, rektora litomyšlského institutu, kde se Iráčané školí.

V Iráku prý často nelze hovořit ani tak o restaurování, jako spíše o konzervaci památek.

Mnoho cenných památek z Iráku překupníci odvezli

Emad Ashur z Bagdádu je nejen restaurátor, ale sám také maluje.

Do Litomyšle přivezl své obrazy, neboť prý nejdříve myslel, že by zde mohl uspořádat výstavu. Jenže školení je tak intenzívní, že na nic jiného nezbývá čas.

V rámci kursu se probírají techniky restaurování kamene, obrazů a papíru.

Právě třetí ze zmíněných aktivit představuje pro obě strany jasnou prioritu.

Společně s Iráčany se čeští odborníci snaží o záchranu fondů Národní knihovny v Bagdádu.

'Zametené' stopy

Jan Urban, koordinátor této časti celého programu obnovy Iráku, popisuje výchozí situaci:

9. dubna, kdy Američané obsadili Bagdád, vypálila Státní bezpečnost část budovy s cennými dokumenty Jan Urban

"9. dubna, kdy Američané obsadili Bagdád, vypálila Státní bezpečnost tu část budovy, ve které byl uskladněny potenciálně nebezpečné dokumenty. Z moderních státních archiválií se toho proto mnoho nezachovalo."

Historické archivy dopadly o něco lépe: část z nich byla převezena mimo knihovnu, část přestěhována v rámci budovy.

To se ale nakonec, jak vysvětluje Jan Urban, také neukázalo jako ideální řešení.

"Část tzv. Otomanského archivu, ukrytého v jednom sklepení byla později poškozena, když byl sklad zaplaven z prasklé vodovodní trubky."

Zasažené dokumenty byly zamraženy a právě na jejich záchranu se teď soustředí čeští a iráčtí experti.

"Jako jediným na světě nám bylo dovoleno odvézt několik těch svazků, respektive zamražených balíků do České republiky, aby se tady odborníci pokusili s nimi něco udělat," říká Jan Urban.

Restituce - základ transformace

Bagdádská knihovna však potřebuje minimálně ještě jednu důležitou věc.

Podle Jana Urbana je absolutní prioritou obnovení mikrografického pracoviště, protože na něm závisí restituce:

"Je nezbytné vytvořit kopie ze starých vlastnických dokumentů, které se zachovaly, aby bylo možné restituovat půdu, a nastartovat tak i ekonomickou transformaci."

Potřebná mikrografická technika by měla z Česka do Bagdádu dorazit za měsíc.