Mikuláš Kroupa redaktor BBC

Každý rok uchazeči netrpělivě čekají na výsledky přijímacích zkoušek

Jednadvacetiletá studentka mongolistiky a etnologie Klára Kočková mi popisuje svůj studentský život:

"Byla bych spokojená, kdyby to bylo jako dosud. Večer chodím pozdě domů a pozdě také vstávám, ve škole příliš času nestrávím."

"Bydlím u rodičů, nepočítám tedy náklady na jídlo, bydlení ani další výdaje. Ty se pohybují od 100 do 500 týdně," říká. Většina spolužáků Kláry Kočkové potřebuje měsíčně několikanásobně víc.

Například student Michal Urban, který usoudil, že mu studium na právnické fakultě, které dokončuje, nestačí a přihlásil se na pedagogickou fakultu, kde je druhým rokem, na živobytí měsíčně potřebuje alespoň pět tisíc korun.

Studentský život si protáhne až na osm let: "Dohodl jsem se s rodiči, že budu dostávat tři tisíce na měsíc, z čehož si mám platit všechno. Považuji to za minimum - pokud chce člověk pozvat někoho na večeři nebo o víkendu někam vyrazit, potřebuje více."

Z výzkumu Sociologického ústavu vyplývá, že pouze čtvrtina studentů si nemusí ke studiu přivydělávat. Jen pouhé procento a půl ze všech studentů bere stipendium.

Na brigády, jak se zdá, mají ale studenti dost času. Přednášky obvykle začínají někdy dopoledne. Koneckonců dobře se vyspat je základ studentského života, zvláště toho nočního.

Jak dodává autor průzkumu Petr Matějů, studentský život je prostě pohoda:

"Současný student je - na základě výzkumu zjednodušeně řečeno - hodně vděčný, že se na školu v takové konkurenci vůbec dostal, nemá velké nároky na to, co se tam od něj očekává, a je nesmírně spokojen."

Stát se klientem

To je podle Matějů v rozporu s tím, jak by to mělo vypadat. Ze studenta vděčného by se měl stát klient, kterému na jeho studiu opravdu záleží.

Dvacet osm procent studentů, studuje něco jiného, než co chtějí Petr Matějů, sociolog

"Systém fungování vysokých škol, zejména jejich přijímacích řízení, je s ohledem na to, jak málo peněz ve školství je, velmi neefektivní."

"Dvacet osm procent studentů, studuje něco jiného, než co chtějí. V době, kdy se snaží dostat tam, kam chtějí, a jsou na oboru, který studovat nechtějí, čerpají státní prostředky," říká sociolog Petr Matějů.

To je případ každého desátého studenta na vysoké škole. Co studentům nejvíce vadí? Kromě toho, že studují obor, který je nezajímá, je to bydlení.

Šedesát procent studentů prvních ročníků žádá o kolej, čtvrtina z nich zůstává neuspokojena.

Odmítnutý student vydá ve srovnání se studentem bydlícím na koleji zhruba o 1000 korun měsíčně více - buď za bydlení v podnájmu nebo za dopravu, bydlí-li u rodičů a musí dojíždět.

Přitom současný systém přidělování kolejí si přeje zachovat jen 22 % studentů. Studentská rada proto navrhuje ministerstvu školství, aby dotace poskytnuté vysoké škole na koleje byly přímo rozděleny mezi všechny studenty.

Podle Jiřího Nantla, předsedy Studentské komory, by podobný systém mohl být zaveden dokonce už od příštího akademického roku.

Australský model školného

Druhým stejně žhavým tématem je pro studenty možné zavedení školného. Těsná většina z nich, tedy přesně 52 procent by akceptovala určitou formu školného.

Nejpřijatelnější je pro ně takzvaný australský model. Je to systém takzvaného odloženého školného.

Finanční závazek vůči škole by student splácel až po ukončení studia, a to jen v případě, že jeho měsíční výdělek překročí společenský průměr.

Během výzkumu Sociologického ústavu ukázalo, že s hypotetickým zavedením školného ve výši osmi tisíc korun ročně by se 76 % studentů vypořádalo buď z vlastního příjmu nebo s přispěním rodičů.

Výzkum hledal i maximální částku školného za rok, kterou by studenti zaplatili. Výsledek?

Pokud by bylo školené 40 tisíc korun, vysoké školy by se pořádně vyprázdnily a to z celých dvou třetin. Částka čtyřicet tisíc je při tom běžné školné na českých soukromých školách.

Mají podle Vás čeští studenti pohodlný život?

Jaké jsou Vaše zkušenosti s vysokoškolským studiem v České republice?

Své názory můžete poslat prostřednictvím formuláře v pravém sloupci, chcete-li, aby byly následně zveřejněny na této stránce, nezapomeňte prosím vyplnit své jméno a město, kde bydlíte.

VAŠE NÁZORY

Otázka pohodlnosti je zcela scestná. Na jedné straně si můžete říci, student nic nedělá, chodí po večírcích a to vše za peníze státu. Na druhé straně je třeba se podívat na prostředí, ve kterém studenti žijí, a úroveň výuky, kterou podstupují. Bydlení: Studentské koleje jsou na mizerné úrovni. Nechápu, proč by student měl bydlet na pokoji s více lidmi. Proč by člověk z jiného města měl dostávat příspěvek na bydlení a naopak ten, co bydlí u rodičů, ne? Přijímací řízení: Už dnes je přijímací řízení o tom, že se z uchazečů vytáhnou peníze. Opravdu jsou reálné náklady za podání přihlášky větší než 500 Kč? Studium: Student se neustále potkává s kantory, kteří nerozumí tomu, co učí, případně nejsou schopni k danému předmětů dodat učební materiály. Další učitele si pro změnu léčí své komplexy na studentech u zkoušek. Zkoušky ve více než polovině případů neodpovídaly obsahu předmětů. Známkování: Zcela zaujaté. Státní zkoušky: Je hloupé, když člověk udělá za celé studium kolem sta zkoušek, a pak musí opět dokazovat znovu, že jimi prošel a leckdy ho vyhodí. Dává vám tohle smysl? Mně teda ne.
Zhrzený student Adam, Ostrava