|
Na lepší železniční síť Praha stále čeká | |||||||||||||||||||||||||||
Při záplavách před více než dvěma lety zachránila zkolabovanou pražskou hromadnou dopravu železnice.
Ministr dopravy Šimonovský tehdy slíbil zavést v Praze železnici jako běžnou součást městské hromadné dopravy. Po dvou letech však stále k něčemu takovému nedošlo Praha je přitom podle odborníků ideálním místem právě pro zavedení stálé městské železnice. Ve městě, a to i v samotném centru jsou totiž mnoho železničních zastávek. Jen málokdo je ale využívá. A někdy ani samotné dráhy ne. Miliardové investice, které sliboval Šimonovský, totiž tečou do nákupu nových vlaků a převážně do udržení současného stavu. Zastaralá železnice Generální ředitel Českých drah Petr Kousal tvrdí, že jeho management převzal železnici, která je dlouhodobě podinvestovaná, zdevastovaná a podudržovaná.
Českým drahám na propojení stanic v Praze chybí peníze. Pokud investují, tak do nových vlaků. "Máme objednáno patnáct nových vozů od firmy Siemens, budeme dávat do provozu pendolina," říká Kousal. "Dostáváme zhruba pětkrát menší finanční prostředky na rozsah pražské sítě, než např. v Německu či v Rakousku," dodává. Ani Jaroslav Souček, ředitel odboru drah na ministerstvu dopravy, neví, kdy bude síť uvedena do provozu. "Vybudování celého systému v Praze není úplně jednoduchá záležitost. Na začátku letošního roku schválili na ministerstvu dopravy tzv. nové spojení, kde se chystáme propojit jednotlivé železniční stanice uzlu Praha." Vlakem Prahou křížem krážem Už dnes je možné na jednu jízdenku, která platí jak v tramvajích, autobusech, tak i ve vlacích, nasednout na nádrží v Dejvicích nebo na Smíchově a vystoupit na Hlavním nádraží, tedy v centru města.
Vlak si to šine přes bývalé seřazovací nádraží vyšehradské dráhy v Bubnech do stanice Bubeneč. Odtud lze vyrazit opačným směrem po novějších spojkách do Holešovic. Po trase budoucího nového spojení přes Vítkov zamíří vlak na Hlavní nádraží. Jenomže to trvá mnohem déle než metrem. Josef Kubát z Dopravní fakulty ČVUT vidí řešení v příměstských vlacích od Berouna, které mají půlhodinové intervaly a všechny jezdí na Hlavní nádraží. Vlaky od Berouna by rád zaměstnal více: "Šlo by je prodloužit – jezdily by až do Libně a Běchovic." Jiří Prokel z Ropidu, přispěvkové organizace Magistrátu, která má na starosti městskou dopravu, prozradil, že od srpna probíhá výstavba tzv. nového spojení mezi Hlavním nádražím a nádražím Praha-Libeň za asi devět miliard korun. "Osobní vlaky nebudou končit na Hlavním či Masarykově nádraží, ale budou Prahou projíždět a nabídnou cestujícím lepší službu. Výstavba by měla být dokončena nejpozději do roku 2010," sdělil nadějné vyhlídky Prokel. Přání dojíždějících Kubát upozorňuje, že je třeba zjistit požadavky cestujících, jestli opravdu toto řešení má význam.
Proč nevyužívají vlakovou dopravu? Vlaky jsou obvykle pomalé, mají zpoždění a zrovna nezáří čistotou. "Hlavní město plnohodnotně nevyužívá síť železnic, které v Praze jsou. Určitě svůj podíl viny na tom mají České dráhy, které neprosazují své možnosti, jak by mohly. Představitelé magistrátu stále více podporují automobilovou dopravu," říká |
| |||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||