Ondřej Štindl analytik BBC

Jan Jařab, který dosud tuto funkci vykonával, totiž tento týden poslal premiérovi rezignační dopis.

Odchází do Bruselu, kde by měl pracovat v týmu komisaře Vladimíra Špidly.

Jaké je vlastně postavení zmocněnce pro lidská práva v českém veřejném životě?

Jan Jařab v souvislosti se svým ochodem hovoří také o určitém "vyhoření", není příliš divu - dělat v Česku práci zmocněnce pro lidská práva není jednoduché, a nejen kvůli zátěži, kterou s sebou ta práce přináší.

Zmocněnec je totiž často pod palbou ze dvou stran. K jeho práci patří ochrana práv menšin. Starost o ně přitom někdy bývá vnímána jako implicitní kritika většiny.

Do lidských práv jako by začalo patřit i jakési právo necítit se být obtěžován názory, které člověk považuje za nepřijatelné Ondřej Štindl

Často to může vést k populistickým steskům na krasoduchy – nebo, jak se v Česku říká, pseudohumanisty, kteří prý záminku lidských práv využívají k tomu, aby lacině tepali své spoluobčany.

Vidět to bylo třeba na kauze kolem takzvaných klecových lůžek, kdy se z jedné - dosti sporné nebo alespoň za sporných okolností užívané - ústavní praktiky stala záminka pro sjednocování se na obranu národních zájmů proti cizácké intervenci.

Debata o lidských právech je v Česku svým způsobem posunutá. Často totiž reaguje na situaci v zemích západní Evropy, kde je skutečně možné pozorovat jistou hypertrofii politické korektnosti.

Do lidských práv najednou jako by začalo patřit i jakési právo necítit se být obtěžován například názory, které člověk považuje za nepřijatelné.

Nakonec to může vést k jakési sametové restrikci svobodného projevu, což s lidskými právy nemá moc co dělat.

Česká situace je ale úplně jiná - v podstatě tu neexistuje nějaký mediální nebo jiný establishment, který by vynucoval přehnané lidsko právní ohledy.

Koneckonců Česko je země, jejíž nejvyšší představitel ve svých textech polemizuje s tím, čemu říká "ideologie humanrightismu", takže stylizují-li se ti, kdo se do "pseudohumanistů" strefují, do rolí odvážlivců pozvedajících hlas proti tyranii, s realitou to příliš nesouvisí.

Bývalý premiér má k Jařabovu vidění světa blízko Ondřej Štindl

Zmocněnec pro lidská práva tedy musí počítat s tím, že mezi lidmi dvakrát populární nebude.

Zároveň ale musí čelit i palbě z druhé strany - od aktivistů, kteří mohou někdy přicházet s přehnanými obviněními a představami - někdy v dobré víře, někdy se záměry ne zcela čistými.

Asi nejvyhrocenější ta křížová palba byla v kauzách týkajících se romské menšiny - na jedné straně dost negativně naladěná většina, na druhé rozhádané a v některých případech ne moc důvěryhodné romské organizace.

Jan Jařab bude pracovat pro Vladimíra Špidlu. Je to logická volba - bývalý premiér má k jeho vidění světa blízko.

A možná také odchází právě včas. Jeho pozice v nové vládní garnituře, která se zatím řídí strategií voličům podkuřovat a pokud možno je nedráždit, by totiž vůbec nebyla jednoduchá.