Žadatelé o azyl mají omezenou možnost ovlivnit průběh řízení

Podle ministra vnitra Stanislava Grosse byly z dokumentu nakonec vypuštěny dvě kritické pasáže.

První vypuštěný oddíl původně kritizoval situaci v záchytných zařízeních pro běžence a uprchlíky, která se však podle Grosse zlepšila.

S tím do jisté míry souhlasí i vládní zmocněnec pro lidská práva Jan Jařab. Ve vztahu k uprchlíkům a žadatelům o azyl kritizuje jinou věc:

"Dlouhodobě víme, že se u nás azylu dočká jen málo lidí a je tu problém například ten, že žadatelé se nyní obtížněji dostávají ke svým spisům."

Druhá vypuštěná pasáž se týkal osudů prostitutek, které byly ochotné svědčit v případech souvisejících s obchodem s takzvaným bílým masem a nyní jim hrozí předání do zemí jejich původu.

Vláda proto přijala opatření, které těmto ženám umožňuje získat v Česku trvalý pobyt.

Kritika uzavřených institucí

Zpráva celkově konstatuje, že respektování lidských práv se v ČR v mnoha oblastech postupně zlepšuje, problémy zůstávají především v oblasti azylové politiky.

Právě azylová politika státu je v dokumentu velmi ostře kritizována, což lze z velké části přičíst na vrub nového zákona, který přes odpor ochránců lidských práv i českého ombudsmana Otakara Motejla prosadil ministr vnitra Stanislav Gross.

Nejhůře se z hlediska lidských práv asi žije lidem v uzavřených institucích, například v ústavech sociální péče Jan Jařab, vládní zmocněnec

Podle tohoto zákona mají žadatelé o azyl velmi omezenou možnost ovlivnit průběh svého řízení, protože nesmějí nahlížet do dokumentace.

Zpráva o lidských právech také kritizuje neutěšené poměry v českých sociálních ústavech, věnuje se problémům v českých vězeních a kritizuje i malou aktivitu obcí v oblasti integrace a vzdělávání romských dětí.

"Nejhůře se z hlediska lidských práv asi žije lidem v uzavřených institucích, například v ústavech sociální péče, ani Romům se v této zemi nežije úplně nejlépe," říká Jan Jařab.

Vládní zmocněnec pro lidská práva přesto letošní zprávu považuje za méně kontroverzní a pozitivnější než v minulosti.

"Například je lepší situace ve vězeňství, příznivý vývoj vidím i v příslibech zákonů o zdravotní péči, v novém školském zákoně či v připravovaném antidiskriminačním zákoně," říká Jařab.

Diskriminační praktiky se podle jeho slov nejvíce týkají romské menšiny. Jak Jařab upozorňuje, chystaný antidiskriminační zákon má lidem v případě potřeby zajistit nezbytnou právní oporu a pomoc.