Tomáš Pavlíček zpravodaj BBC

Školní autobus v Liberci využívají zejména menší děti

Linka začala fungovat teprve v září, ale jak je vidět, získala si popularitu, zvlášť mezi mladšími dětmi.

"Kdyby tu 56 nezavedli, musela bych chodit pěšky," říká jedna školačka.

Podle zástupce ředitele školy Vladimíra Blažka se do autobusů děti pohrnou ještě víc, až začnou podzimní plískanice. I tak by prý současné kapacity měly stačit.

Návaznost na vyučování

Ráno jezdí a odpoledne jezdí tři linky.

"Ta první je navázána na školní družinu, aby tu děti byly před sedmou hodinou a jejich rodiče stihli přijít včas do práce. Další dvě linky přijíždějí kolem půl osmé, aby žáci stihli začátek vyučování.

"Jedna odpolední opět navazuje na školní družinu, na konec její hlavní činnosti a jezdí ve tři hodiny. Další jede ve dvě. Děti, které končí v půl jedné či v půl druhé si mohou v klidu dojít na oběd. Třetí odpolední linka odjíždí ve čtyři hodiny, kdy končí kroužky nebo nepovinné předměty," objasňuje zástupce ředitele školy na Aloisině vrchu.

V Liberci jezdí celkově takových linek šest a nejdelší z nich přepravuje malé pasažéry na vzdálenost asi 16 kilometrů. Běžným městským spojem by se žáci do školy podle Blažka dobře nedostali:

"Z Králova háje by to bylo komplikované. Klasický autobus totiž jede do centra, kde by děti musely přestupovat. Školní linka jede přímo a je proto ideální. Z Králova háje je to sem do školy pěšky asi dvacet a na cestě jsou dvě větší křižovatky."

S podobnou situací jako na Aloisině vrchu se potýká většina měst a vesnic po celé republice.

Děti si platí

Vlamuje se vláda do otevřených dveří, když to, co už ve většině českých měst funguje několik let, teď sama navrhuje? Zřejmě ne.

Interiér autobusu je přizpůsoben pro školáky, pro jiné využití tak není vhodný Tomáš Krebs, liberecký dopravní podnik

On totiž není autobus jako autobus. Ty liberecké, nebo třeba plzeňské zřizuje město a žáci si v nich sami platí docela vysoké jízdné. Autobus děti odveze a pak se využívá k normálnímu provozu jinde.

Podle představy ministerstva školství by ale autobusy měly jezdit výhradně pro děti a dovážet je po vyučování třeba k bazénům apod.

Jak ale tvrdí Tomáš Krebs z libereckého dopravního podniku, jejich provoz by se pak stěží vyplatil:

"V loňském roce jsme měli na zkoušku zapůjčený školní autobus, který vyrábí Karosa. Kromě toho, že má jen dvoje dveře, což pro městskou dopravu není příliš vhodné, tak i interiér je přizpůsoben pro školáky. Pro jiné využití tak není vhodný.

"Autobus se svým výkonem musí zaplatit. Pokud bude jezdit jen dvě hodiny denně, tak návratnost investice do takového autobusu je strašně daleká."

Podle Krebse prý ani není zájem o jiné aktivity než rozvoz dětí do škol a ze škol. Ale když to někdo zaplatí - třeba stát, tak proč ne.

Ministerstvo nemá peníze

Náměstek ministryně školství, která s nápadem "rozjet" školní autobusy ve vládě přišla, Jaroslav Müllner, však s odzbrojující upřímností přiznává, že na ně peníze v resortu nejsou:

"Je možné připravit projekt, kterým by byla podpořena aktivita, která by ovšem musela ležet na bedrech obcí nebo kraje, kde by si obce nebo kraje smlouvou či dohodou vytvořili a spoluprovozovaly školní autobus s tím, že stát by to nějak finančně podpořil.

"Situace je ovšem taková, že ministerstvo školství nemá ve svém rozpočtu v tuto chvíli žádné finanční prostředky, které by na ten účel mohly být použity."

I když projekt zatím v regionech moc nadšení nevyvolává, mohly by se ho nakonec ujmout malé obce, které nejsou schopné zaplatit speciální linky jako velká města. Dokud ale na něj kabinet nedá peníze, těžko se ubrání nařčení z laciného populismu.