BBCCzech

Podle nového školského zákona, který předkládá ministryně školství Petra Buzková, by se na základních školách měly postupně povinně učit dva cizí jazyky, první od třetí třídy, druhý od osmé.

Premiér Stanislav Gross k tomu před dvěma dny českým velvyslancům během jejich setkání v Praze vysvětlil, že se tak bude dít v rámci takzvaného rozvoje lidských zdrojů a že on sám půjde příkladem:

"Pokud jde o základní vzdělávání, tak by měla být v České republice standardem výuka dvou cizích jazyků a v tomto směru bude muset předseda vlády jít příkladem a bude muset na tomto poli udělat také podstatný kus práce."

Premiér bude mít výhodu, že bude mít kvalifikovaného učitele. Velká část českých školáků se ovšem bez něho takového, tedy bez učitele cizího jazyka s aprobací, musí obejít.

Českému školství obecně scházejí kvalifikované pedagogové, ve výuce cizích řečí je tento deficit nejtíživější.

Potvrdilo to vloni na podzim šetření České školní inspekce, která shledala, že 45 procent učitelů výpočetní techniky a cizích jazyků nemá požadované vzdělání.

S čerstvým průzkumem nyní, na začátku nového školního roku, přišel Ústav pro informace ve vzdělávání.

Nejvíce vyučovaným jazykem na všech školách je angličtina a pak němčina, zároveň však tyto řeči učí třetina pedagogů bez potřebné aprobace.

Lubomír Martinec z Ústava pro informace ve vzdělávání, upozorňuje, že situace se zhoršuje od velkých měst směrem k menším obcím a na venkov.

"Podíl nekvalifikovaných učitelů jak anglického, tak německého jazyka závisí na velikosti sídla. Čím větší sídlo, tím je méně nekvalifikovaných učitelů. Tito učitelé se nejvíce objevují v oblastech do pěti tisíc obyvatel."

Jedním takovým místem jsou Libčany na Hradecku. Žije zde osm set obyvatel. Svatopluk Čech ředitel tamní základní školy potvrzuje, že aprobovaní angličtinář o jeho školu nezavadí.

"Angličtináři nepřicházejí s nabídkou, že by u nás učili. Využívám tedy sil, které mají třeba státní zkoušku z angličtiny a mají pedagogické vzdělání."

Jde o modelovou situaci průzkum Ústavu pro informace ve vzdělání ukázal, že nejvíce postrádají kvalifikované učitele na speciálních a základních školách, na středních školách je situace přeci jen trochu lepší.

Čísla o zastoupení kvalifikovaných učitelů se také poměrně výrazně liší kraj od kraje, jak opět vysvětluje Lubomír Martinec.

"Podle podílu nekvalifikovaných učitelů anglického jazyka je nejhorší stav na základních školách v Karlovarském kraji. U středních škol je v angličtině nejhorší Středočeský kraj, nejlépe je na tom Olomoucký kraj, kde podíl nekvalifikovaných učitelů je nejmenší.

"Podíváme-li se na německý jazyk, je na tom na základních školách nejhůře Karlovarský, Plzeňský a Středočeský kraj. U středních škol nejhůře dopadl Středočeský, Liberecký kraj a překvapivě i Praha. Nejlépe opět dopadl Olomoucký kraj, má nejvíce kvalifikovaných učitelů německého jazyka."

Pro někoho může být překvapivé, že Karlovarský kraj zaostává i v němčině, když jde o region na styku s německou jazykovou oblastí.

Karel Černík, ředitel odboru školství tamního krajského úřadu, ale uvádí důvody, proč je podle něho tento kraj pro učitele neatraktivní.

"V jiných oblastech jsou pedagogické fakulty. Lidé tam studují a obvykle tam i zůstávají. Tady žádná veřejná vysoká škola není a to vidíme jako jeden z těch důvodů.

"Na druhou stranu je od nás blízko do Německa a odsávání lidí tímto směrem je v našem kraji také cítit.

"V tomto kraji je obecně procentuálně nejméně vysokoškoláků vůbec, je tu spousta rodin, které necítí potřebu, aby jejich děti měli vysokoškolské vzdělání."

Český učitelský sbor stárne, průměrný věk učitele se blíží padesát letům. Jen třetina studentů pedagogiky zůstává ve školství. Důvod? Peníze. Ředitel základky v Libčanech vypočítává, co může mladému pedagogovi nabídnout.

"Můžu mu dát peníze, které nabízí celostátní tabulka. Když jde přímo z vysoké školy, tak to je 11 870 korun."

A ke slovům Svatopluka Čecha připojuje jeho kolega, ředitel základní a speciální školy v Teplicích nad Metují Radim Války své skeptické zhodnocení:

"Jeden z deseti absolventů pedagogické fakulty možná půjde učit. V okolí neznám nikoho, kdo by měl vystudovanou pedagogickou fakultu se zaměřením na cizí jazyk a šel učit. Asi by to byl blázen."

Bude mít tedy kdo učit cizí jazyky? Podle představ ministryně školství Petry Buzkové by se na školách měly povinně kvalifikovaně učit dva od roku 2012.