Daniel Anýž redaktor BBC

Nehod na českých silnicích přibývá i vinou zvýšení hustoty provozu

Německo navíc od začátku roku 2005 na svých silnicích zavádí elektronické mýtné, čímž se Česká republika stane nejlevnější tranzitní variantou na cestě mezi východem a západem Evropy.

Zvýšené zatížení poškozuje dálnice, počet těžkých nehod způsobených řidiči nákladních automobilů stoupá.

Podle vicepremiéra pro ekonomiku Martina Jahna přes naše území přechází i doprava, která by se mu mohla vyhnout. Republika z těchto tranzitů nemá žádný přínos, ačkoli těžké vozy značně poškozují dálnice.

Hrozící dopravní kolaps chce vláda odvrátit zvýšením poplatků za dálniční známky. Nové poplatky by měly platit od ledna 2005.

Pro kategorii nejtěžších vozů nad 12 tun, tedy pro kamiony, se místo desetidenní zavadí patnáctidenní a místo měsíční dvouměsíční známka a zároveň se zhruba o třetinu zvyšují ceny známek.

Oblíbené jednodenní známky končí

Vládní prohlášení však neříká nic o osudu jednodenní známky, na kterou Českem projede drtivá většina tranzitní nákladní dopravy.

Ministr dopravy Milan Šimonovský její oblíbenost dokládá konkrétními čísly: "Jednodenní známku, která je tranzitní přepravou nejčastěji využívána, si každý rok koupí 450 tisíc uživatelů, což je v rámci nákladní dopravy naprosto největší množství.

"Ostatní známky si kupuje přibližně 12 tisíc řidičů, celoročních známek se prodá asi 35 tisíc," dodává ministr. Výrazné zvýšení ceny jednodenní známky by tedy mohlo odradit řadu řidičů od cesty přes naše území.

Částka, kterou lze inkasovat za jednodenní známku, ale podléhá evropským regulím - nesmí být vyšší než 8 eur (asi 250 korun, což odpovídá současnému stavu u nás).

Ministerstvo proto ve snaze o omezení kamionové dopravy navrhlo v rámci aktuálně projednávaného zákona o provozu na pozemních komunikacích její zrušení.

Zdražení známek není řešením

Všichni ale zároveň připouštějí, že zvýšení cen známek dlouhodobě nic neřeší.

Podle ředitele Státního fondu dopravní infrastruktury Pavla Švagra přibudou tímto krokem do pokladny fondu, z kterého se silnice opravují, jen mizivé peníze:

"Jestliže nyní předpokládáme, že se vybere zhruba 2,2 miliardy korun, tak by podle nových pravidel inkaso mohlo činit zhruba 2,3 miliardy korun."

Jenom na opravu a údržbu dálnic přitom stát letos vynaloží přes třináct milionů korun, tedy šestkrát více, než kolik vybere na dálničních poplatcích.

Elektronické mýtné skýtá naději

Jediným koncepční řešením je zavedení elektronického mýtného, které od letošního roku funguje například v Rakousku, a od ledna je zavedou v Německu.

Nyní vybereme zhruba 2,2 miliardy korun, podle nových pravidel by inkaso mohlo činit zhruba 2,3 miliardy korun Pavel Švagr, Státní fond dopravní infrastruktury

Podle původních plánů měla mít Česká republika mýtné od začátku roku 2006. Mnozí však pochybují, že to lze stihnout.

Důvody k pochybám skutečně existují - zatím není jasný technický systém mýtného, rozsah silniční sítě, na kterou by se mělo vztahovat, ani zda bude povinné jen pro kategorii nejtěžších automobilů, nebo i pro vozidla lehčí.

Spěch s řešením a zatím nezvladatelný příval kamionové dopravy si mohl stát ušetřit, kdyby současnou situaci, která se dala do značné míry očekávat, řešil dříve.

To by ale podle názoru prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jaroslava Míla předpokládalo lepší práci státní správy:

"Zjevně nedošlo k úplně nejlepším přístupovým dohodám při vstupu do Evropské unie. Druhá věc je, že jestliže se v Německu zavede od 1. ledna výběr mýtného, tak měla Česká republika celý proces sestavování mýtného zahájit dřív."

Sám ministr Milan Šimonovský určité zaváhání státu připouští: "Výkonové mýto se pravděpodobně nadalo zavést dříve, ale mohli jsme mít zavedeny vyšší poplatky pro kamiony a úpravy provozu na pozemních komunikacích."

Avizované úpravy provozu znamenají v podstatě úpravy dopravních pravidel. Kamiony by se například nesměly na dálnicích v místech, kde jsou jenom dva pruhy, navzájem předjíždět.

Otázkou je, zda je zrovna toto opatření odradí od vjezdu do České republiky.