Nejvýraznější škrty vykazuje resort ministerstva práce a sociálních věcí

Ministři se tak dohodli snížit výdaje plánované pro rok 2005 o zhruba deset miliard, nejvýraznější škrty vykazuje resort ministerstva práce a sociálních věcí – zhruba 4,5 miliardy.

Sociální demokraté trvali na tom, aby se kromě rozpočtu ministerstva práce krátily i rozpočty lidoveckých resortů.

Ministr financí Bohuslav Sobotka po jednání kolem půlnoci oznámil, kde vláda další peníze škrtla: 850 milionů bude muset oželet resort obrany.

Sobotka ovšem tvrdí, že tyto plány nijak neohrozí české závazky vůči Severoatlantické alianci.

Spor o mzdy

O 450 milionů korun přijde vnitro. Menší úspory musejí najít i ministerstva zahraničí, dopravy a životního prostředí.

Původně ovšem ministerstvo financí chtělo rozpočty některých resortů krátit výrazněji.

Sociální demokraté a lidovci se v posledních dnech přeli o plánované zvýšení mezd policistů, které odhlasovala ještě minulá vláda.

Podle lidoveckého předsedy Miroslava Kalouska nepoměr mezi mzdami policistů po zvýšení a platy ostatních státních zaměstnanců narušuje sociální solidaritu.

Výrazně přidáno mají příští rok dostat také učitelé. Ministři schválili zvýšení rozpočtu ministerstva školství o dvě miliardy korun. Z nich by se měl zaplatit právě nárůst mezd v regionálním školství.

Vítaná úspora

Menší strany vládní koalice po několik týdnů požadovaly, aby se osm miliard korun vyčleněných v rozpočtu na platy v bezpečnostních složkách použily buď na snížení schodku, nebo se rozdělily na platy pro všechny.

Vnitropolitický zpravodaj BBC Adam Drda se přesto nedomnívá, že by výsledný návrh představoval nějakou prohru KDU-ČSL.

Důležitý je hlavní ukazatel, a tím je deficit nižší o deset miliard, což si mohou lidovci připsat jako své body k dobru.

Ekonomický analytik Pavel Kohout BBC řekl, že vítá jakoukoli zprávu o úspoře v rozpočtu, opatření však označil za velmi krátkodobá.

Prosazování úspor v dalších letech tak, aby Česká republika plnila konvergenční kriteria, bude podle Kohouta podmíněno uskutečněním efektivní reformy především penzijního systému.

V závislosti na zvoleném modelu reformy si pak změny mohou paradoxně vyžádat i krátkodobé navýšení nákladů v této oblasti.

Limit EU překročen

I nový vládní návrh rozpočtu s nižším deficitem ovšem znamená překročení limitů konvergenčního programu, který se Česká republika zavázala plnit v rámci přípravy na zavedení eura.

V příštích dvou letech má ušetřit dalších padesát miliard, což si na tomto svém zasedání znovu schválila.

Podle Pavla Kohouta lze jen těžko předpokládat, že by se za rok či za dva změnila situace natolik, že kabinet už nebude muset řešit identickou otázku - kde dál uspořit.

Podle českého tisku vládě při sestavování rozpočtu na příští rok pomohou příjmy od Evropské unie. Ty měl kabinet ovšem podle přání Bruselu použít výhradně na snížení schodku - což neudělá.

Pokud se situace vyhrotí, může Unie sáhnout i k sankcím vůči České republice.

Polsko i Slovensko přijaly nedávno opatření k tomu, aby mohly přejít na jednotnou evropskou měnu už za dva roky - tedy od roku 2007. Pokud se jim to podaří, bude Česko se svou korunou zcela obklopeno eurozónou.

Jak říká ekonomický analytik Pavel Kohout, může to kvůli rozdílným úrokovým sazbám v Česku a v eurozóně dočasně znevýhodnit české exportéry do zemí nově přistoupivších k euru.