BBCCzech

Říkat, že snížení plánovaného rozpočtového schodku o deset miliard korun je dobrá zpráva, se zdá zbytečné - říkají to všichni, nesporně je to pravda, ale má asi takovou informační hodnotu jako konstatování, že "kouření škodí zdraví".

Jen pro přesnost a připomenutí: český stát je velmi zadlužen - loňský rozpočtový deficit byl 109 miliard, letošní bude 115 a příští rok čtyřiaosmdesát. Výdaje na krytí státního dluhu už teď spolykají skoro třicet pět miliard korun ročně.

Každá další miliarda tuto částku zvyšuje, vyplývají z ní vyšší úroky a vyšší zatížení příštích rozpočtů. Navíc si Česká republika nemůže další zadlužování dovolit, pokud chce začít během několika let používat euro.

Vládní koalici se letos nepodařilo provést nějakou převratnou změnu v úsporách či v plánování, povedlo se jí prostě v jedné věci nepodlehnout porušení.

Ministr financí Bohuslav Sobotka totiž nejdřív navrhoval rozpočet s výdaji 908 miliard korun a s 94 miliardovým schodkem. Pak přišel s tím, že do příjmů se dají zahrnout i některé peníze (cca 10 miliard) z Evropské unie - a hned se objevily úvahy, že by se výdaje tudíž daly zvýšit.

Proti se postavili lidovci, podporovaní Unií svobody, s dosti racionálním argumentem: když bude víc příjmů, je to výborné, snižme tedy deficit.

Následovala přestřelka v médiích, při jejímž vyvrcholení lidovci vyhrožovali odchodem z koalice a socialistický vicepremiér Zdeněk Škromach jim vzkazoval, ať si klidně jdou. Včera lidovci ten "souboj" vyhráli.

Bohuslav Sobotka dnes tvrdí, že postoj KDU-ČSL byl "politická hra", že se lidovci "pokusili učinit z ČSSD někoho, kdo brzdí reformy či se brání snižování deficitu" a přitom zapomněli, že "hlavní tíhu reforem... a nepopulární kroky realizují dva ministři za ČSSD.“

Aniž by chtěl člověk zpochybňovat schopnost a připravenost lidoveckého šéfa Miroslava Kalouska nějakou tu "politickou hru" úspěšně rozehrát, pokud jde o šetření v rozpočtu, mají sociální demokraté dost smůlu: za prvé za rozpočet neodpovídají "dva ministři", ale vláda jako celek.

Za druhé sice reformní kurz nabral předchozí kabinet, vedený socialistickým premiérem Vladimírem Špidlou, ale ČSSD ho i za to pro jistotu svrhla. Za třetí to byli právě sociální demokraté podporovaní ODS, kdo za vlády Miloše Zemana mocný nárůst dluhů způsobil.

A nakonec - když tak člověk občas poslouchá ekonomické představy sociálně demokratických poslanců, ale i ministrů práce Zdeňka Škromacha či zdravotnictví Milady Emerové, má dojem, že by teď k lidovcům mohl cítit jistou vděčnost.

Miroslavu Kalouskovi se tedy tentokrát politicky dařilo, ale ani Stanislav Gross nevyšel tak docela naprázdno: obhájil zvýšení platů policistů, hasičů a vězeňských dozorců na zhruba 31 tisíc korun měsíčně od Nového roku.

Připomeňme, že Kalousek škodolibě navrhoval, aby se právě tahle "rozpočtová položka" vygumovala, neboť věděl, že Grossovi, pro něhož jsou "bezpečnostní složky" něco jako koníček, na ní eminentně záleží.

Ale zpátky k rozpočtu. Čeští ekonomové soudí, že vláda šetří málo a nesystematicky - a opakují pořád stejný, podle všeho nevyvratitelný argument: dokud se neprovede penzijní reforma a reforma zdravotního systému, bude v českém státním rozpočtu vždycky několik desítek miliard korun chybět.

V tomhle smyslu má vláda takřka všechnu práci ještě před sebou. Navíc ve vládním návrhu na rok 2005 je spousta nejistých položek.

Například ministr práce a sociálních věcí má ušetřit čtyři a půl miliardy korun, přičemž počítá s tím, že klesne nezaměstnanost a uspoří se na dávkách - přitom když se počet lidí bez práce nezmenší, je to smůla a šetřit se nebude, protože tzv. nárokové dávky v nezaměstnanosti stát platit musí.

Podobně nejasné je, jak se naplní představy vlády o příjmech, jinými slovy, kolik vybere na daních.