Pavel Vondra redaktor BBC

Ministrovo oznámení dosud vyvolalo vesměs opatrné reakce.

Je zřejmé, že to je záležitost na širší debatu a ministr Němec si to koneckonců sám uvědomuje, protože podle vlastních slov věc hodlá konzultovat s psychology a dalšími odborníky na výchovu a vzdělávání dětí.

Právě z jejich strany zazněly možná nejskeptičtější reakce.

Psycholog Jaroslav Šturma, který je ředitelem Dětského centra Paprsek, v rozhovoru pro BBC uvedl, že považovat snížení trestní zodpovědnosti nezletilých samo o sobě za řešení by bylo nepřípustnou simplifikací:

"Bylo by to řešení dílčí, které pokud nebude provázáno se systémovými změnami, bude to jen plácnutí do vody."

Ovšem například psychiatr Jan Cimický podle Lidových novin Němcův návrh přivítal a argumenty, že snížení věkové hranice nic neřeší, odmítl jako nihilistické.

Nějaké řešení současné situace je prý třeba hledat a snížení trestní zodpovědnosti je jedním z legitimních kroků - i když nikoli všelékem.

Reakce právnické veřejnosti

U soudců a právníků našel ministrův návrh o něco vstřícnější přijetí, i když i ti měli s výhradami.

V Evropě má hranice trestní zodpovědnosti dost široké rozpětí od pouhých sedmi až do osmnácti let.

Podle předsedy Obvodního soudu pro Prahu 1 a bývalého prezidenta Soudcovské unie Libora Vávry není důvod, proč by v České republice nemohla být posunuta níž:

"Jsem pro snížení hranice trestní odpovědnosti. Obecná vyspělost je mnohem vyšší než za první republiky, kdy dodnes platná hranice byla přijata."

Advokát a někdejší ministr vnitra Tomáš Sokol ale upozorňuje, že snížení věkové hranice trestnosti není tím nejaktuálnějším problémem.

Větší pozornost by se prý měla věnovat například přísnějším postihům rodičů mladistvých delikventů nebo zpřísnění režimu v zařízeních s ochrannou výchovou.

Odtud podle něj společensky nepřizpůsobivé děti mohou snadno utéct a dopustit se dalších trestných činů jako se to stalo v případě vraždy té důchodkyně na Rychnovsku.

Nechtěná pomoc

Podle nedávné zprávy ministerstva vnitra od roku 2000 trvale přibývá útěků dětí, kterým soudy nařídily ochrannou výchovu, a venku se znovu dopouštějí trestných činů.

Ministr Němec ve svých návrzích počítá i se zpřísněním ostrahy takových zařízení, ovšem ředitel Diagnostického ústavu pro mládež v Lublaňské ulici v Praze 2 Jaroslav Dvořák si nemyslí, že tím se problém vyřeší:

"Ústavní výchova jako taková rovná se pomoc dítěti. Nemůžete ale pomáhat někomu, kdo pomoc odmítá."

Jaroslav Dvořák je toho názoru, že rezervy ve snaze řešit neutěšený stav kriminality mladistvých by se daly najít stejně tak v práci zákonodárců a soudů:

"Je potřeba, aby společnost akceptovala to, že ony děti takové jsou, a nějak na to reagovala. Ne vždy se prevence setká s úspěchem, a pro ty, v jejichž případě toto platí, je zapotřebí vymyslet něco jiného."