Adam Drda analytik BBC

K předvolebním billboardům předsedy vlády a ČSSD Stanislava Grosse a zvlášť ke sdělením "Myslím to upřímně" a "Jsem sociální demokrat" přistoupili se silnou ironií a jízlivostí, jež si ta reklama věcně vzato zaslouží.

Reklamní experti jsou opačného názoru - věc se jim líbí a jeden z nich představuje Grosse málem jako průkopníka:

"Když někdo pochopil, že politika je obchod s myšlenkami a že k obchodu je třeba marketing, blíží se tím zdejší poměry k evropskému standardu."

Doplňme, že rozjíždějící se kampaň pro ČSSD samozřejmě připravují profesionálové a že ji Gross přikládá velkou váhu: práce na celé strategii začaly podle Hospodářských novin už pár dní po demisi Vladimíra Špidly.

"Upřímnost" v reklamě je kvalita sama o sobě, tak jako je kvalita, že je něco levné, lhostejno co a zda to člověk zrovna potřebuje Adam Drda, BBC

Pochvalné výroky šikovných prodavačů z agentur se dají vysvětlit poměrně jednoduše.

Vůbec nejde o to, že by Gross byl reklamní pionýr - kampaně podobného druhu využívají se střídavým úspěchem všechny politické strany.

Spíš je ve hře fakt, že v Česku se snad každý rok někam volí, a čím víc budou "znalci veřejného mínění" vychvalovat bombastické kampaně, tím víc budou mít zákazníků.

V reklamě platí heslo "dohnat a předehnat" - jedna předimenzovaná akce si žádá odpověď v jiné, ještě předimenzovanější.

Navíc z pohledu reklamního byznysu je první fáze Grossovy akce skutečně úspěšná: je-li prvotním cílem zpopularizovat "produkt" a dostat jeho obraz do povědomí širokých vrstev, pak se to s žurnalistickou pomocí určitě daří: všichni o těch billboardech referují o sto šest, všude jsou fotky Grossovy chlapecké tváře, všichni napjatě čekají, co přijde po úvodní sekvenci. Pár kritických komentářů na tom nic nezmění, stejně čte takové texty zlomek voličů.

Zajímavá je ale jiná věc: Grossova kampaň jako by předváděla střet politiky jako vážné lidské činnosti - a politiky, která se podřizuje všeobecné banalizaci veřejného života. Že se to děje i v západní Evropě je asi fakt, ale to ještě neznamená, že je to dobře.

Má pravdu reklamní byznysmen, který říká, že politika je obchod s myšlenkami? I kdybychom na to přistoupili, v Česku to tak nevypadá, Stanislav Gross na billboardu přece myšlenky nepropaguje, pouze vzkazuje: "Myslím to upřímně."

Ale co myslí upřímně? Na tom jako by už tolik nezáleželo, prostě všechno, co dělá. Upřímnost jako by sama o sobě zlehčovala selhání, protože když někdo selže a myslí to dobře, není to vlastně až tak zlé.

"Upřímnost" v reklamě je kvalita sama o sobě, tak jako je kvalita, že je něco levné, lhostejno co a zda to člověk zrovna potřebuje.

"Jsem sociální demokrat," vzkazuje premiér. Ale jaký sociální demokrat? Je Gross spíš jako Vladimír Špidla, nebo spíš jako Miloš Zeman, nebo jako Jan Kavan?

Nebo ti všichni tak nějak sociální demokrati dosud nebyli a naznačuje se tu nová identita strany, která zatím žádnou sociálně-demokratickou identitu nenašla?

Jenomže v čem bude ta identita? Zatím se nabízí odpověď, že buď v Grossově tváři (a to už tu bylo) nebo v tom, že se to myslí upřímně (a to je trochu málo).

V médiích se objevily možné další reklamní slogany, které snad budou v kampani použity, převzaté z premiérova parlamentního projevu: "Evropa je náš společný domov" - "Stát není nepřítel občanů". Ani to nejsou myšlenky, jsou to jen fráze, které podepíše jakýkoli politik z jakékoli strany.

Normální by bylo mít jasnou představu o tom, co je třeba ve státě dělat, kam se ubírat a čím se má politika liší od politiky konkurentů. Takto jasnou ideu je pak možno zestručnit do hesel a přesvědčit o ní voliče.

Gross jako by postupoval obráceně: nechává vytvářet hesla a za nimi je zatím více méně prázdno.

Trochu to připomíná film Český sen - může se stát, že voliči po volbách zjistí, že kampaň byla skvělá, ale že neexistuje žádný supermarket, jenom kulisy.