Petr Fischer analytik BBC

Vzdělání znamená 'jen' sumu vědomostí, známek a diplomů

Vzdělání se má více přizpůsobit potřebám trhu, politickým jazykem řečeno 'má být efektivnější'.

"Školství musí být více směřováno na potřeby reálného života. Měli bychom se umět odhodlat k tomu, abychom měli vytvořené metody, kde bude možné více předvídat, jaké budou potřeby trhu práce," nastínil modernizaci školství premiér Gross.

Tomu je podle něj třeba přizpůsobovat i tu školskou soustavu.

Jenže když se řekne plánování školství podle potřeb reálného světa či pracovního trhu, řadě z nás může vytanout na mysli vzpomínka na doby reálného socialismu.

Tehdy existovala směrná čísla pro obráběče kovů, inženýry, elektrikáře či instalatéry. A všichni víme, kam to vedlo.

Vzhůru na trh práce

Přizpůsobit školství potřebám pracovního trhu ale může znamenat i něco jiného.

"Potřeby pracovního trhu mohou být také to, že tam potřebujeme mít samostatně myslící, vynalézavé inteligentní lidi," řekl Ondřej Hausenblas, který už řadu let provozuje neziskovou vzdělávací společnost s výmluvným názvem Kritické myšlení.

"Ne všichni mají vysoké IQ, ale i my průměrní lidé můžeme být trošku všímaví, můžeme umět trochu vyjednávat s ostatními lepší řešení než třeba to, které napadá jiné.

"Tohle jsou dovednosti, které se dají naučit a které se také běžně i v manažerských kurzech vyučují. Jen jich máme málo ve vyučování školním," dodal Hausenblas.

Širokospektrální vzdělání

Hausenblasův jiný pohled na potřeby trhu do jisté míry sdílí i ministryně školství Petra Buzková, která premiérův apel na spojení školství a potřeb pracovního trhu chápe po svém.

"Nemá cenu vychovávat mladé lidi, kteří budou mít takové vzdělání, kdy budou nezaměstnatelní. Ale na druhou stranu už jsem udělali krok od toho, kdy naše školství mělo vychovávat kvalifikovanou pracovní sílu, vysvětluje Buzková.

Vycházíme z příkladu Irů, kteří dovedli velmi dobře předpovídat vývoj poptávky na trhu práce Ivan Fišera, poradce premiéra

"V dnešní době máme vychovávat vzdělané lidi, kteří jsou schopni pracovat s informacemi, kteří jsou schopni svou kvalifikaci rozšiřovat.

"Nemá smysl vychovat úzce zaměřeného specialistu, který vlastně nic jiného neumí. Potřebujeme lidi, kteří mají do značné míry širokospektrální vzdělání, ale přesto jsou socializovaní."

Oponenta Petry Buzkové by měl další dva roky dělat premiérův poradce pro otázky školství Ivan Fišera, který býval poslancem sociální demokracie.

Fišera v rozhovoru pro BBC několikrát vyjádřil souhlas s pohledem ministryně školství, široké obecné vzdělání je podle něj důležité.

Základem reformy školství by však mělo být něco jiného: propojení úřadů práce, škol a potřeb pracovního trhu.

Irský příklad

Inspiraci pro svůj projekt našel Fišera za Lamanšským kanálem.

"Vycházíme z příkladu Irů, celý hospodářský zázrak v Irsku byl založen na tom, že Irové dovedli velmi dobře předpovídat vývoj poptávky na trhu práce," tvrdí Fischera.

"Provedli analýzy jednotlivých sektorů a prognózy vývoje jednotlivých oborů a odhadli pravděpodobnost, s jakou by se mohli prosadit na irském území. Podle toho pak připravili lidi na tuto budoucí poptávku. To dokázali spojit."

I premiérův poradce Fišera ví, že udělat prognózu budoucího vývoje na trhu není žádná legrace.

Mladí lidé by měli být vychováváni i k samostatnému myšlení

Podle něj v Česku existuje zatím je jedna podobná studie, a to výhled potřeb automobilového průmyslu v dalších deseti patnácti letech. I tady jako vždy narážíme na nedostatek kvalifikovaných lidí.

"Nemáme dost lidí, kteří umějí analyzovat a odhadovat budoucí vývoj jednotlivých oborů z hlediska světového trhu. My jsme součástí světové ekonomiky a to je velmi složitá záležitost, na to musí být odborníci, říká Fišera.

"Moje představa je, že si budeme muset vychovat mladé odborníky, kteří toto budou dělat budou mít světový šmrnc, což dnes prostě našich lidí chybí."

Návrat učňů

Představa Fišera, a tedy i premiéra, o přizpůsobení škol potřebám života, opět vrací do hry údajně podceňované učňovské školství. Ivan Fišera chce investovat i sem.

"Bude nutné také investovat buď peníze, nebo intelektuální zdroje do učňovského školství. V průmyslu stále lidé vyučení i zaučení hrají velmi závažnou roli, kolem 63, 65 i více procent v jednotlivých podnicích.

"Vysokoškoláci tam hrají roli početně menší, i když strukturálně významnou.
Měli bychom investovat do rekvalifikačních programů," dodal Fischera.

Premiérův poradce nevidí problémy škol pouze v úzkém úhlu pracovního trhu, v rozhovoru mimo mikrofon dokáže vyzdvihnout i existenciální gramotnost, tedy schopnost dětí ptát se na hlubší otázky života, hledat na ně odpovědi a využívat toto hledání ve vlastním životě.

Výchova s samostatnému myšlení

Začít se tu ale musí hodně brzy. Filozof Karl Jaspers například tvrdil, že když s podporou takového tázání nezačne do pěti let, je už pozdě.

Na výchovu samostatně myslící bytosti ale není podle Ondřeje Hausenblase nikdy pozdě, i když to pravda asi není největší potřeba pracovního trhu.

Lidi potřebujou žít s radostí, to neznamená konzumně. Lidi musí být vychováni, aby neměli mindráky Ondřej Hausenblas

"Lidi potřebujou žít s radostí, to neznamená konzumně. Lidi musí být vychováni, aby neměli mindráky, říká Hausenblas.

"Je to také potřeba politiků, kteří chtějí mít ovce, který jim skočí na špek. A ještě někdo potřebuje ovce, a to konzum a reklama a trh.

Tyto sektory vůbec nepotřebují přemýšlivé lidi. Potřebují zamindrákované lidi, kteří kompenzují mindrák tím, že nosí značkové oblečení a jezdí v autech, a tím si tvoří osobnost."

Největší problém současného školství je podle Hausenblase v tom, že učitelé, ani rodiče nemají pořádně jasno v tom, co znamená dobře vzdělávat a vychovávat děti.

Čekání na analýzu

A tak přetrvává představa, že vzdělání je totéž co suma vědomostí, známek a diplomů.

"Ministerstvo školství mělo investovat obrovskou sumu do toho, abychom všichni pochopili, co je to dobře vzdělávat své děti, aby dobře žili v životě. Ale všimněte si, do toho se vůbec neinvestovalo," stěžuje si Hausenblas.

Premiérův poradce Ivan Fišera s tím v principu souhlasí, i když jeho představa o cílech vzdělávání je přece jen více svázána ekonomicko-politickými potřebami.

Konečné slovo bude mít ministerstvo školství, které nehýří aktivitou ani směrem k veřejnosti, ani směrem ke kantorům.

Přitom by stačilo docela málo - už za tři čtyři miliardy by se dalo pořídit slušné vyškolení školních sborů k tomu, aby děti ve škole především tvořily a myslely.

Od poradce Fišery se Gross takové rady zatím nedočká. Snad až budou analýzy pracovního trhu a jeho potřeb.