Jan Bumba Praha

Známkování se v českých školách zachovalo v tradiční podobě

Jak to vypadá ve školách dnes? Systém spočívající v učiteli cosi přednášejícím před ztichlou třídou není ani zdaleka minulostí.

Přitom mezinárodní srovnání ukazují, že čeští studenti začínají za svými vrstevníky z jiných zemí výrazně zaostávat.

Při vstupu do většiny školních hal je jasné, že oproti době ještě před deseti lety je školní život dětí alespoň o něco barevnější.

Výtvarné počiny či fotografie školáků a studentů, stejně tak jako školní časopisy, zlidšťují tmavé chodby.

Čeští žáci pozadu

Za dveřmi tříd je to však už úplně něco jiného. Nedávno zveřejněné výsledky mezinárodní analýzy, jež byla založena na údajích Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj OECD dokládají, že čeští studenti na tom nejsou nijak dobře.

V některých směrech jsou na tom dokonce velmi špatně - především co se týká schopnosti interpretovat složitější text.

Osnovy jsou tak nabité, že kantor nemůže ztrácet čas nějakou podrobnější prací se žáky nebo jejich vlastní prací Petr Linhart, ředitel gymnázia a ZŠ

Zaostávají ale třeba také v matematických dovednostech. Nezávislého odborníka na školství Oldřicha Botlíka tyto výsledky nijak nepřekvapují.

"Skutečnost je ještě horší, protože my se skutečně díváme jen na to pořadí v žebříčkách," říká Botlík.

Podle něj přetrvává v českém školství duch dřívějších desítek a snad i stovek let. Na českých školách se od komunistické éry nezměnilo to, co označuje za nejpodstatnější.

Příliš striktní osnovy

"Vůbec se nepočítá s tím, že by učitel mohl být stejný profesionál jako advokát nebo lékař, uvádí Botlík.

"U nás stále předpokládáme, že učitelé budou bez váhání plnit pokyny, které vymyslí někdo anonymní nahoře. Takovéto podmínky musí začít odpuzovat lidi kvalitní, kteří by jinak rádi ve školství působili," dodává.

Na alternativní formy výuky nezbývá čas

Na přílišnou svázanost českých škol si mnohdy stěžují i učitelé.

Ředitel Gymnázia a základní školy Jiřího Gutha-Jarkovského v Praze, Petr Linhart, říká, že jedním z důvodů nelichotivého výsledku českých školáků mohou být striktní osnovy.

Podle Linharta je v naší škole skutečně málo času na samostatnou a řízenou práci žáka.

"Osnovy jsou tak nabité, že kantor nemůže ztrácet čas nějakou podrobnější prací se žáky nebo jejich vlastní prací. On musí stále dohánět to, co mu předepisují osnovy," vysvětluje Linhart, proč mají učitelé svázané ruce.

Nová generace učitelů

Je zarážející, kolik potíží v českém školství přetrvává z minulosti. Něco možná změní nový školský zákon, nebo jiné normy.

Hlavní úkol ale bude ležet na lidech, kteří se na práci kantorů připravují nyní.

Současní studenti pedagogických fakult si obvykle stěžují na nedostatek praxe.

"Spousta věcí, které jsme se naučili, nejde uplatnit, není praxe," říká studentka Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy.

Někteří jsou i nespokojení se získanými znalostmi. "Úroveň vyučujících na této fakultě je velmi nízká," tvrdí další ze studentů pedagogické fakulty.

Tvrdá realita

Budoucí učitelé ale nevědí zcela přesně, co je vlastně čeká.

"Základní škola je závislá nejen na tom, co naučí, ale musí odpovídat i tomu, co je v přijímačkách na střední školu," představuje další problém Linhart.

Spousta věcí, které jsme se naučili, nejde uplatnit, není praxe studentka PedF UK

Jak dále uvádí, nelze proto při výuce uplatňovat alternativní způsoby.

Mladí učitelé mnohdy prožívají po nástupu do zaměstnání velké rozčarování. Možná je to i proto, že mezi nimi obecně převládá touha něco změnit.

"Chtěla bych být jiná, pochopit individualitu dětí, chtěla jim naslouchat, než naslouchali učitelé mně. Nechtěla bych hodnotit podle prvního pohledu, který na žáka člověk má," uvádí čerstvá absolventka Pedagogické fakulty.

Česká škola je na tom špatně. Neustále skloňovaný nedostatek peněz je přitom jen jednou z mnoha součástí složitého problému.