|
Neznalost matematiky nevzdělance nedělá? | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Existuje spousta důvodů pro to, aby člověk zvládl základy matematiky. Například ten, že v době, kdy většinu početních úkonů provádějí různé kalkulačky, se ukazuje, že mnoho lidí může mít docela zásadní problém s vyřešením těch nejjednodušších příkladů. Nemluvě o tom, že se někdy hodí mít elementární ponětí o tom, na jakých principech fungují ty přístroje, které za nás počítají. Nebo ten, že evropská civilizace je mimo jiné založená i na racionalitě a matematika představuje tu racionalitu v jakési čisté podobě. Nebo ten, že ve svobodné společnosti se od člověka čeká schopnost formulovat stanovisko a podpořit ho argumenty, pro což se často hodí mít ponětí o základech logiky. Na to, aby jeden zjistil, že taková znalost není právě rozšířená, někdy stačí přečíst si noviny. Je ale otázka jestli povinná maturita z matematiky může na tomhle stavu něco změnit. Pro generace humanitně orientovaných studentů představuje maturita z matematiky dost děsivou vzpomínku - není divu, že když se z těch studentů na stará kolena stanou senátoři rozhodnou tak, aby jejich potomstvo podobných vzpomínek bylo ušetřeno. Matematika na střední škole se často učila a učí jako vznešená věda, která s praktickým životem nemá mnoho společného. Ti, kdo kdo nepropadli jejímu kouzlu, si na hodinách mohou připadat jako při výkladu jakýchsi kabalistických principů, které je nanejvýš možné nějak nadřít a pak u zkoušek - budou-li povinné - doufat v milosrdenství examinátorovo. To, že by matematika byla součástí maturitních zkoušek, k jejichž výsledkům se přihlíží při přijímání na vysokou školu, by ten stres ještě náležitě dokořenilo. Málokterou vědomost ti humanitně orientovaní maturanti v minulosti zapomínali s větším zadostiučiněním, než postup při řešení nerovnic. Matematice by to samozřejmě docela uškodilo - nějaké povědomí o ní skutečně patří do všeobecného vzdělání a je pravda, že zatímco nějakou zásadní nevědomostí třeba pokud jde o historii, se člověk může ve společnosti znemožnit, neschopnost provést elementární početní úkon nepředstavuje hrozbu pro reputaci vzdělance. Obnovení maturity z matematiky ten stav ale sotva může napravit. Na to by se středoškolská matematika - alespoň ve verzi pro žáky nadané pro jiné obory - musela vzdát nádechu jakési vědeckosti a zaměřit se na ty věci, které jsou praktické, mnohdy navíc dokonce zábavné. A studenti, kteří chtějí vědět víc, by samozřejmě měli mít možnost proniknout někam dál a nemusel by se po nich pro změnu požadovat nějaký hlubší vhled do zvláštností české barokní poezie. Jenomže v současném českém školství, v němž je ještě stále silná představa, podle níž čím víc se toho žáci nabiflují tím lépe, vyznívá takovéhle volání dost utopicky. |
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||