Ondřej Štindl analytik BBC

Například ten, že v době, kdy většinu početních úkonů provádějí různé kalkulačky, se ukazuje, že mnoho lidí může mít docela zásadní problém s vyřešením těch nejjednodušších příkladů.

Povědomí o matematice skutečně patří do všeobecného vzdělání

Nemluvě o tom, že se někdy hodí mít elementární ponětí o tom, na jakých principech fungují ty přístroje, které za nás počítají.

Nebo ten, že evropská civilizace je mimo jiné založená i na racionalitě a matematika představuje tu racionalitu v jakési čisté podobě.

Nebo ten, že ve svobodné společnosti se od člověka čeká schopnost formulovat stanovisko a podpořit ho argumenty, pro což se často hodí mít ponětí o základech logiky.

Na to, aby jeden zjistil, že taková znalost není právě rozšířená, někdy stačí přečíst si noviny.

Je ale otázka jestli povinná maturita z matematiky může na tomhle stavu něco změnit.

Pro generace humanitně orientovaných studentů představuje maturita z matematiky dost děsivou vzpomínku - není divu, že když se z těch studentů na stará kolena stanou senátoři rozhodnou tak, aby jejich potomstvo podobných vzpomínek bylo ušetřeno.

Matematika na střední škole se často učila a učí jako vznešená věda, která s praktickým životem nemá mnoho společného.

Ti, kdo kdo nepropadli jejímu kouzlu, si na hodinách mohou připadat jako při výkladu jakýchsi kabalistických principů, které je nanejvýš možné nějak nadřít a pak u zkoušek - budou-li povinné - doufat v milosrdenství examinátorovo.

To, že by matematika byla součástí maturitních zkoušek, k jejichž výsledkům se přihlíží při přijímání na vysokou školu, by ten stres ještě náležitě dokořenilo.

Málokterou vědomost ti humanitně orientovaní maturanti v minulosti zapomínali s větším zadostiučiněním, než postup při řešení nerovnic.

Matematika by se měla vzdát nádechu vědeckosti a zaměřit se na ty věci, které jsou praktické, mnohdy navíc dokonce zábavné

Matematice by to samozřejmě docela uškodilo - nějaké povědomí o ní skutečně patří do všeobecného vzdělání a je pravda, že zatímco nějakou zásadní nevědomostí třeba pokud jde o historii, se člověk může ve společnosti znemožnit, neschopnost provést elementární početní úkon nepředstavuje hrozbu pro reputaci vzdělance.

Obnovení maturity z matematiky ten stav ale sotva může napravit. Na to by se středoškolská matematika - alespoň ve verzi pro žáky nadané pro jiné obory - musela vzdát nádechu jakési vědeckosti a zaměřit se na ty věci, které jsou praktické, mnohdy navíc dokonce zábavné.

A studenti, kteří chtějí vědět víc, by samozřejmě měli mít možnost proniknout někam dál a nemusel by se po nich pro změnu požadovat nějaký hlubší vhled do zvláštností české barokní poezie.

Jenomže v současném českém školství, v němž je ještě stále silná představa, podle níž čím víc se toho žáci nabiflují tím lépe, vyznívá takovéhle volání dost utopicky.