Daniel Kaiser analytik BBC

Zhruba čtvrtina nynějších hlasů komunistů jsou hlasy původem od Sládkových republikánů, které později přešly k ČSSD Ota Novotný, Stemmark

Ve volbách před dvěma roky získali komunisté 18 procent hlasů, demokratické strany - nejvíc ČSSD - s nimi v podstatě otevřeně začaly obchodovat ve sněmovně, KSČM se stala významnou silou při volbě prezidenta republiky.

Lídři ostatních stran se chovají, jako kdyby zvětšené komunisty už nešlo obcházet. Kde se bere ta voličská síla KSČM a má nějaké limity?

"Široce sdílený předpoklad, že KSČM a její příznivci vymřou, se naplnil jen zčásti," tvrdí sociolog Libor Konvička.

"Voličstvo KSČM se mírně proměňuje, podíl starých straníků se 'ředí' - někteří nově příchozí nemají žádnou zkušenost s minulou totalitou a nemohli být ani v KSČ. Podíl stoupenců, kterým bylo v roce 1989 méně než 18 let, je dnes 15 - 20 %," říká Libor Konvička.

Kromě omezeného přílivu mladé krve posilují komunisty především přeběhlíci ze sociálnědemokratického tábora.

Pohyby na levici

V různých sociologických výzkumech se k levici řadí zhruba polovina české populace. Většinu z nich dokázala v devadesátých letech k sobě poutat ČSSD.

Už v posledních parlamentních volbách ale řada tradičních voličů ČSSD přešla doleva a po volbách ještě víc. Analytik Ota Novotný z agentury Stemmark odhaduje, že jich je tak asi 200 tisíc:

"Zhruba čtvrtina nynějších hlasů komunistů jsou hlasy původem od Sládkových republikánů, které později přešly k ČSSD. Oněch 200 tisíc voličů se přelévá mezi ČSSD a KSČM."

Platí-li Novotného teze, přelétavá část levicových voličů už je teď stejně u komunistů. Proto, vyvozuje Novotný, by ČSSD na tichou koalicí s komunisty v příštích volbách mohla jen doplatit:

"ČSSD se - měřeno parlamentními volbami - pohybuje kolem 15 - 18 %, tedy mezi 800 a 900 tisíci voličů. Minimálně polovina by jich v takovém případě od ČSSD odpadla," míní analytik Ota Novotný, který sociální demokracii dobře zná, býval jejím členem a kdysi radil Miloši Zemanovi.

'S komunisty se nemluví'

Důležitá otázka, kterou každý sociálnědemokratický předák ve svém strategickém rozhodování musí brát do úvahy, je předpokládaná reakce veřejnosti.

Koller a spol. bojují proti komunismu hudbou

Jak živý je mezi Čechy antikomunismus? Nebyla by škoda na pověsti strany výrazně dražší než dočasný klid k vládnutí?

Když se loni na pozvání prezidenta Václava Klause objevil v Lánech mezi ostatními partajními lídry i šéf KSČM Miroslav Grebeníček, sepsalo několik pražských intelektuálů a umělců petici 'S komunisty se nemluví'.

Výzvu podepsalo přes deset tisíc lidí, jakési vyvrcholení přišlo v listopadu se stejnojmenným koncertem několika rockových skupin v pražském Karlíně. Asi neznámějším hudebníkem, který na koncertě hrál, je David Koller.

Na plakátech jeho skupiny Lucie i na nové desce se skví protikomunistický emblém 'Fuck KSČM' a Koller věří, že jeho propaganda se nemíjí účinkem.

"Podle ohlasů lidí z osobního kontaktu či internetu odhaduji, že třetina lidí to kvituje. Třetina lidí jsou v tomto případě tisíce," odhaduje hudebník David Koller.

Český antikomunismus

Jisté je, že tiché manželství s komunisty by ČSSD v příštích volbách otloukali o hlavu pravicové strany.

Sociolog Ota Novotný na účinnost antikomunismu moc nevěří - ten český je prý tradičně primitivní a tedy neúčinný - ovšem rocker Koller a jeho přátelé to vidí jinak.

Na konec září chystají v Praze druhý protikomunistický monstrkoncert, Koller chce svými silami přispět k tomu, aby ministru vnitra Grossovi jeho zahrávání si s KSČM jen tak neprošlo.

"Když se pan Gross, kterému bylo v roce 1989 pravděpodobně pět let, dokáže spojovat s nespojitelným, je vidět, že nevědí co by," říká hudebník Koller.

Jak moc je český antikomunismus silný a obávaný, uvidíme možná už dost brzo. Pro poučení už se dá zajít teď k východoněmeckým sousedům.

Tamní pravice před šesti lety ve spolkových volbách varovala před spoluprací sociální demokracie s komunisty. Vysloužila si tenkrát takovou kritiku, že už pak kartu antikomunismu radši ani nevytáhla.

Před týdnem získali postkomunisté ve východoněmeckém Duryňsku v zemských volbách rekordních 26 procent.