 |  Podle historiků sehrál Beneš spornou roli při mnichovské krizi |
Čeští senátoři podle očekávání zamítli zákon, který konstatoval, že druhý československý prezident Edvard Beneš se zasloužil o stát. Senátoři nezpochybňovali Benešův význam při zrodu I. československé republiky - kritizovali však skutečnost, že zákon je účelový a zavádí oficální interpretaci historie. Zákon, kterému se začalo přezdívat 'Lex Beneš', navrhli v poslanecké sněmovně komunisté a někteří sociální demokraté, prosadili jej s podporou ODS. Poslankyně z klubu KSČM Jitka Gruntová jej označila za "demonstrativní obranu" proti polopravdám a lžím, které jsou o Benešovi publikovány. Senátoři při čtvrtečním jednání poukazovali na to, že nelze zavádět závazný výklad dějin, i na to, že Edvard Beneš je postava nejednoznačná. Jak řekl Jan Hadrava z Unie svobody DEU, Beneš je pro jedny symbolem svobody, pro jiné symbolem dvou nejhorších národních porážek, tedy v době Mnichova v roce 1938 a komunistického puče v úronu 1948. Poslanecký záměr glorifikovat Edvarda Beneše vzbudil nevoli i v cizině - zvláště němečtí politici jej chápali jako součást obrany tzv. Benešových dekretů. 'Lex Beneš' vrací do sněmovny, která o něm musí znovu jednat. | 
Poslat stránku emailem
Verze pro tisk