Kužvart (44) bude v Brusel nejmladším eurokomisařem

Premiér Vladimír Špidla na po středečním zasedání suše oznámil, že ex-ministr životního prostředí byl vybrán, aby Českou republiku komisi zastupoval do roku 2009 a že průběh výběru nehodlá komentovat.

Sociální demokracie si tedy Kužvartovu nominaci prosadila silou své vládní většiny, proti vůli menších koaličních stran.

Miloš Kužvart v rozhovoru pro BBC uvedl, že by byl raději, kdyby měl mandát od celé vlády, podpora její většiny mu nicméně stačí. Kužvart počítá s tím, že v Bruselu zůstane až do roku 2009.

Přednost by dal resortům, k nimž má blízko - tedy životní prostředí nebo třeba věda a výzkum.

V rozhovoru pro BBC odmítl kritiku ze strany ODS, že prý nemá dostatek zkušeností na evropském poli a připomněl své předchozí působení na nižších postech v Bruselu.

Kužvartova kariéra

Koho tedy nakonec Česká republika do Bruselu vyšle?

Miloš Kužvart v současné době patří k levicovému křídlu sociální demokracie, které se k politice současného vedení často staví kriticky.

Například ve věci reformy veřejných financí dával najevo značnou neochotu ji podpořit.

Začátkem devadesátých let působil na ministerstvu životního prostředí, do strany vstoupil v roce 1995 jeho politickou dráhu v rekapituluje komentátor Petr Holub.

V 80. letech byl členem radikální trockistické skupiny, která se mimojiné snažila zabývat i stavem přírody Petr Holub

"Nejzajímavější na dráze Miloše Kužvarta je její začátek. Již v 80. letech byl členem radikální trockistické skupiny, která se mimojiné snažila zabývat i stavem přírody.

Odtud dostal ten náboj, se kterým později vstoupil do politiky a se kterým vstoupil v levicovějším křídle sociální demokracie. Jako ministr v Zemanově vládě neměl šance prosadit ekologické myšlenky, protože v ní dominoval ministr Grégr."

Petr Holub vysvětluje, proč si premiér Špidla vybral Kužvarta a na jeho kandidatuře tolik trval.

"Jeden z hlavních důvodů není v tom, že by sociální demokracie skutečně na výběr příliš neměla, ale v tom, že premiérovi Kužvart vyhovuje ideologicky. Špidla by rád zařídil silnější zelenou frakci v sociální demokracii, a k tomu může přispět, když posílí pozici Kužvarta."

Problematické stránky ex-ministra

Dosavadní vrchol kariéry Miloše Kužvarta přišel v roce 1998, kdy se stal ministrem životního prostředí ve vládě Miloše Zemana.

Jeho nástup do kabinetu ekologičtí aktivisté velice vítali, Kužvart se do té doby angažoval v mnoha ekologických kauzách.

Miloš Kužvart měl dobré záměry, potíž byla v tom, že velice rychle přešel od vyjednávání k zákopovým válkám s ostatními ministry Vojtěch Kotecký

Čtyři roky jeho účinkování ve vládě ovšem do jeho vztahů s představiteli ekologického hnutí vnesly jistou hořkost.

Vojtěch Kotecký z hnutí DUHA se například domnívá, že Kužvart ve vládě někdy nevolil správnou taktiku.

"Miloš Kužvart měl dobré záměry, potíž byla v tom, že velice rychle přešel od vyjednávání k zákopovým válkám s ostatními ministry, k důrazu na detaily, na deklarace místo pozitivního programového řešení problému."

'Nešťastný konec ekologa'

Další ekolog - Jan Piňos ze Sdružení pro trvale udržitelný život - připouští, že Kužvart jako ministr dosáhl i některých úspěchů.

Připomíná například jeho zásah ve věci plavebních stupňů na Labi nebo to, že se ministr účinně postavil snahám o těžbu zlata. V jiných kauzách však Kužvart podle Piňose spíš zklamal.

Proti novele zákonu o ochraně přírody a krajiny se postavil pouze proto, že si potřebuje vyřizovat osobní účty se současným ministrem Ambrozkem Jan Piňos

"Typickým ústupkem byla výjimka na průchod dálnice D8 přes České středohoří, další je prohra u Temelína, kdy vláda těsnou většinou hlasovala pro dostavbu elektrárny. Nešťastně ustopoval i v případě Národního parku Šumava."

Podle Piňose jako ekolog nejvíce zklamal při hlasování proti novele zákonu o ochraně přírody a krajiny, který sám ve funkci ministra připravoval.

"Postavil se proti němu pouze proto, že si potřebuje vyřizovat osobní účty se současným ministrem Ambrozkem, což je problematická stránka jeho osobnosti."

Miloš Kužvart by měl být mezi komisaři z nových členských zemí ten nejmladší.

Vladimír Špidla předpokládá, že bys měl v úřadu být až do roku 2009. Koaliční partneři ovšem dávají najevo, že o délce jeho angažmá by se mělo ještě jednat.