Petr Fischer analytik BBC

Už méně se mluvilo o jeho neschopnosti komunikovat s lidmi, kteří vidí svět jinak než on sám a přitom šlapou v Kužvartově ekologickém ranku. Ekologem s velkým "E" byl přece vždy Kužvart.

Mnohem horší je však Kužvartův oportunismus, který se projevuje tím, že ve vypjatých chvílích zapomíná na zásady nebo na stanickou soudržnost a vrhá se směrem, jenž mu přináší prospěch.

Dělo se tak ve vládě, jednal tak v poslední době, coby řadový poslanec sociální demokracie. Obě tyto vlastnosti - řevnivost a oportunní zvyky - jsou pro činnost v Evropské komisi daleko větším rizikem, než slabá znalost jazyků nebo orientace ve složité houštině unijních předpisů.

Jazyky, legislativa a procedury se dají poměrně snadno dohnat, osobnostní rysy se narychlo předělávají jen s velkými obtížemi, což každý nejlépe zná z vlastní zkušenosti.

Má ale cenu znovu otevírat diskusi o Kužvartovi? Ve chvíli, kdy už je o jeho vyslání do Bruselu rozhodnuto?

V tomto směru si Kužvartovi soupeři, kteří - jak se záhy ukázalo - žádnými soupeři nebyli, stáli mnohem lépe. Zejména Bedřich Moldan, ekolog nominovaný ODS, proslul otevřeností k diskusi a vstřícností.

O Ivaně Janů nic podobného říci nelze, už to že jako potenciální evropská komisařka nechtěla vůbec mluvit s médii, něco naznačuje. Ale dá-li se věřit lidovcům - proč toto gesto důvěry neučinit - kteří soudkyni Janů nominovali, je to alespoň žena pevných zásad a principů.

Zdá se tedy, že vhodnější kandidáti byli po ruce. i když o nikom z navržených se nedá říci, že šlo o osobu, již by si pozorovatel politické scény okamžitě bezprostředně spojil s "evropskou věcí".

Ale nechme už úvah o jisté evropské neplodnosti českého politického prostředí, protože bychom nutně zabrousili do příliš složité oblasti příčin této sterility.

Má ale cenu znovu otevírat diskusi o Kužvartovi? Ve chvíli, kdy už je o jeho vyslání do Bruselu rozhodnuto? Má smysl dál vytrubovat do světa, že tenhle chlapík, kdysi fandící radikální levicové doktríně, se prostě do Evropské komise nehodí? Že tam bude dělat ostudu?

Není ale okamžik rozhodnutí o evropské misi českého zástupce přesně tím momentem, kdy se umíněná, a co si budeme povídat i uražená kritika politických konkurentů mění v neplodnou přetlačovanou na domácím dvorku, kde se dloubanec do žeber považuje za politické hrdinství.

A není zvláštní, že nikdo nenašel tolik státnického nadhledu, aby Kužvartovi popřál hodně štěstí? Podobná gesta svědčící o politické zralosti a nesporném stylu jsou asi staromodní a nehodí se do dnešní moderní české reality.

Miloš Kužvart dostal šanci předvést, že něco umí a že premiér Vladimír Špidla a Česká sociální demokracie nesáhli vedle. A má také příležitost překročit svůj stín "nesnášenlivého oportunisty".

Začít se dá třeba u výběru spolupracovníků. V nejbližším komisařově týmu má být šest lidí. Proč některá z míst nenabídnout odborníkům z demokratických stran, které Kužvartovo stěhování do Bruselu pořád považují za osudovou ránu dobré české pověsti.