Poslat stránku emailem		Verze pro tisk

Bohumil Vostal

Literární svět si letos připomíná sto dvacáté výročí narození spisovatele židovského původu Franze Kafky, který psal německy a žil v Praze.

O domu, v němž Kafka v Siřemi pobýval, se badatelé stále dohadují

Traduje se, že jako reálie pro vyprávění jednoho ze svých nejznámějších románů Zámek posloužila vesnice Siřem.

V Praze je Kafkova podobizna na tričkách a hrnečcích využívána k podpoře turistického ruchu nebo v inzertních kampaních k propagaci maratónu nebo vodky.

Vesnice Siřem je naproti tomu ještě více osiřelá než v roce 1917, kdy v ní Kafka pobýval u své sestry Ottly.

Siřem leží nedaleko dnes fotbalem proslavených Blšan v Ústeckém kraji. Zapadlou vískou byla už v době Kafkova pobytu. Dnes v ní včetně chalupářů žije okolo osmdesáti obyvatel.

Autobus Siřemí projíždí třikrát denně. Nezaměstnanost se pohybuje kolem hranice padesáti procent a tamní kostel Neposkvrněného početí Panny Marie je v dezolátním stavu.

Z KORESPONDENCE

Život na vesnici je a zůstává pěkný. Ottlin dům stojí na návsi. Když se podívám z okna, spatřím na druhé straně návsi zase domeček, ale za ním je už širé pole

Franz Kafka, říjen 1917

Turisté o Siřem ani nezavadí. Šance, že by obec mohla z Kafkova pobytu vytěžit, se už podle siřemského zastupitele v obci Blšany Jaroslava Stajera objevila:

"Na začátku devadesátých let se ozvala Společnost Franze Kafky. Říkali, že obec se zachovala téměř tak, jak vypadala v době Kafkova pobytu. Navíc tu nebyly postaveny bytovky."

"Měli velkou vizi, že postaví Kafkovo centrum a opraví kostel. Ale kvůli financím to všechno padlo," lituje starosta.

Slibovaná pomoc nepřišla

Společnost Franze Kafky byla založena krátce po listopadu 1989. Jejím cílem je přispět k oživení tradic, z nichž vzešel fenomén pražské německé literatury.

Slova siřemského zastupitele potvrzuje i zástupkyně ředitelky Centra Franze Kafky Daniela Uherková:

"Společnost Franze Kafky měla ve svém počátku řadu projektů. Některé se podařilo uskutečnit, nebo se právě realizují, jako například pomník Franzi Kafkovi v Praze nebo vydání jeho souborného díla v češtině, a některé bohužel nikoliv," říká Uherková.

FRANZ KAFKA

narozen 3. 7. 1883 v Praze zemřel 3. 6. 1924 v Kierlingu u Vídně autor tajemných a absurdních děl o vzdoru člověka, jeho odcizení a bezvýchodnosti tuberkulóze, jež si léčil i v Siřemi, nakonec podlehl

Připomenout Kafkův pobyt v Siřemi, třeba jenom informační cedulkou, by ale podle ní určitě smysl mělo:

"Stálo by to za to. Siřem není tak daleko od Prahy. Možná, že by tam nějaká výprava literárně milovných lidí zavítala."

Co by ale na turisty čekalo? Depresívní pohled na hlavní dominantu obce, kterou je kostel Neposkvrněného početí Panny Marie.

Zrezivělá vstupní vrata, polorozpadlé náhrobky bývalých německých obyvatel zarostlé trávou do výše více než jednoho metru a vytlučená okna a hroutící se zdivo i střecha.

Nad stavem siřemského kostela se při své návštěvě v roce 1997 podivoval i bývalý český prezident Václav Havel.

Siřemský zastupitel Jaroslav Stajer, který se do obce přistěhoval v šedesátých letech, říká, že samotní obyvatelé považují tento stav za ostudný:

"Dnešní stav kostela zavinila tehdejší éra. Nikdo se o něj nestaral, teď je to strašný pohled. Ale že by jej někdo opravil, to asi nehrozí."

Chátrají i další památky

Siřemský kostel, na jehož opravu je třeba vynaložit asi osmnáct milionů korun, není v českých zemích výjimkou.

V Česku leží odhadem třicet až padesát tisíc chráněných památek. Asi sedm a půl tisíce z nich tvoří církevní kulturní památky.

Od sedmdesátých let kostel v Siřemi chátrá

Jenom na Lounsku, kde Siřem leží, registruje Ústav památkové péče osmdesát objektů, které se musí v nejbližší době zachránit nebo potřebují nutně opravit střechu.

Ale ani jeden z těchto kostelů nezískal pro letošní rok žádnou dotaci na opravu. Úplná zkáza přitom v Česku hrozí nejméně padesáti objektům.

"Není problém památku zachránit, na většinu záchran jsou dokonce projekty," říká Michal Padevět z oddělení ochrany památek Národního památkového úřadu.

"Chybí ale peníze. Církve, které většinu památek dostaly zpět od státu, tak vysokými finančními prostředkami nevládnou. Stát přitom některým z vrácených památek v minulých padesáti letech pomáhal spíše do hrobu," uzavírá Padevět.

Církve ani společně se státem nemají dost peněz na to, aby všechny památky zachránily.

Důvodem je podle Michala Padevěta z Národního památkové úřadu skutečnost, že i Fond programu záchrany architektonického dědictví je velmi slabý.