| pátek 16. května 2003, 08:35 SEČ | | Analýza: Politická konfrontace | 
| Ondřej Štindl
Zprávy o tom, že probíhají jakási usmiřující jednání mezi vládou a Novou, kabinet dost ostře dementuje. Stanislav Gross se s představiteli vlastníků Novy údajně setkal jen proto, aby se s nimi shodl na jakémsi symbolickém příspěvku, který by majitelé televize měli poskytnout v souvislosti s prohranou arbitráží.
Žádné dohody navíc prý nebylo dosaženo. Pokud ovšem byl smysl setkání takto nevinný, zaranžovala je vláda tím nejnešikovnějším možným způsobem. Proč o takové věci jednal zrovna ministr vnitra a zároveň místopředseda dominantní vládní strany těšící se pověsti zdatného zákulisního organizátora?
 |  |  |  |  | | | Konfrontace v politice se vystupňovala, ovšem ta nová politika nese dost vnějších znaků té staré. | |  |  | |  | Proč zprávu o tom, že setkání vůbec proběhlo, musejí novináři někde vyšťourat, aby věc získala náležitě konspirativní šmrnc? Vládě se přinejmenším podařilo dát opozici solidní záminku k hyperbolickým výlevům o sovětizaci médií, jaké jsme slyšeli například od místopředsedy sněmovny Ivana Langera.
Co by ale znamenalo, kdyby vláda s majiteli Novy skutečně vyjednávala o nějaké změně politického zaměření televize nebo se s nimi alespoň dohadovala o podmínkách jakéhosi příměří?
Byl by to tah na první pohled velice pragmatický. Současná příchylnost největší komerční televize k oběma velkým opozičním stranám je vcelku známá a zjevná - jakkoli z hlediska statistiky může zpravodajství Novy vypadat jako vyvážené.
Ta příchylnost je ovšem čistě účelová, jistě existuje možnost, že televize dojde k tomu, že dosavadní spojenectví se nevyplácí a bude proto potřeba najít si mezi politiky nové kamarády.
Už odvolání ředitele Vladimíra Železného ostatně naznačuje zájem majitelů na zklidnění situace, v níž je pro ně velmi obtížné najít potřebného silného investora.
Proč by to zklidňování tedy nemělo jít ještě dál? Pokud kabinet na takovou hru přistoupí, může získat nějaké ty příznivé zmínky v hlavním vysílacím čase nebo alespoň dosáhnout toho, že beztak dost neurovnané poměry v české vládě a vládních stranách nebudou v televizi zobrazovány jako jakási permanentní apokalypsa.
Taková perspektiva může být celkem lákavá. Jestliže by ovšem kabinet sám usiloval o její naplnění, ohrozil by tím beztak dost vratký základ, o nějž se opírá jeho reputace. Tím je deklarované odhodlání dělat věci jinak.
V posledních týdnech, kdy se konfrontace v politice - a nejen vinou vládní koalice - vystupňovala - ovšem ta nová politika nese dost vnějších znaků té staré.
Například při volbě vysílací rady, kdy se vláda - podobně jako ODS při volbě prezidenta - spojila s komunisty a prosadila do rady, kterou dříve odsuzovala jako přepolitizovanou, některé lidi, o nichž se dá jen těžko říci, že nemají politické vazby.
Je možné argumentovat tím, že koalice používá stejných prostředků za jiným účelem. Předseda Sněmovny Lubomír Zaorálek v článku pro sobotní Právo klade sugestivní otázku: "Má vláda platit vzniklé škody, nechat bujet neprůhledné vazby okolo médií a tvářit se, že je všehno v pořádku?"
Jistě ne. Ale také by neměla vytvářet nějaké další neprůhledné vazby nebo přejímat metody těch, od jejichž praxe se chce odstřihnout.
Koneckonců ty ušlechtilé účely bývají v politice dost vzdálené a těžko dosažitelné. Naopak jimi ospravedlňované prostředky mohou úspěšně otrávit každodenní politickou praxi. |
|  |  |  |  |  | | Akciové trhy: 00:53 GMT | | FTSE | 6406.80 | -11.00 | | Dow Jones | 12525.7 | -48.11 | | Nasdaq | 2467.70 | -9.91 | | FTSE má zpoždění 15 min, Dow a Nasdaq 20 min |
|