| pátek 18. dubna 2003, 07:57 SEČ | | Analýza: Skutky a emoce | 
| Ondřej Štindl
Kdyby český komunistický režim poslal Václava Havla do vězení na stejně dlouhou dobu, na jakou by teď měli být zavřeni kubánští disidenti, nemusel by padnout, posteskla si nedávno jedna z Kanady přispívající debatérka v chatu českých Haló novin.
A dost možná měla pravdu. Dají se najít i jiné analogie, například bleskový proces a poprava tří únosců kubánského přívozu, v ledasčem připomínají případ bratří Barešových, kteří se na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let, pokusili unést autobus do tehdejšího západního Německa.
 |  |  |  |  | | | Tvrdý zásah proti disidentům koneckonců přichází v době, kdy se zdi ghetta odpůrců režimu začínají drolit. | |  |  | |  | Výrok zmíněné debatérky se samozřejmě dá obrátit - pokud by se podařilo dosáhnout toho, aby Castro drakonické tresty zmírnil nebo vězně přímo propustil, značně by to přiblížilo konec jeho režimu.
Tvrdý zásah proti disidentům koneckonců přichází v době, kdy se zdi ghetta odpůrců režimu začínají drolit.
Vzhledem ke značné vzdálenosti, která dělí Kubu od České republiky, je totiž až s podivem, jak významné místo vztahy k tomu ostrovu v Karibském moři v české politice zaujímají a jak často se události na Kubě dostávají do centra zájmu tuzemských médií.
Stačí připomenout známou aféru s uvězněním tehdejšího poslance Ivana Pilipa a Jana Bubeníka, kteří na Kubě doručovali pomoc některým tamním disidentům.
Den poté, co komise pro lidská práva OSN odhlasovala rezoluci ke stavu lidských práv na Kubě, by se hodilo připomenout i peripetie jiné podobné rezoluce, již komisi před dvěma lety předkládala Česká republika, a která vzbudila menší pozdvižení mezi českými spojenci - konkrétně mezi Poláky a Američany, kteří nabyli dojmu, že s nimi česká strana v té věci nejedná úplně na rovinu.
Nejde ale jen o skutky, jde i o emoce - pro české komunisty jsou Kuba a Castrův režim sentimentální připomínkou pro ně lepších časů někdejšího "tábora míru", pro české antikomunisty pohříchu nesentimentální připomínkou téhož.
Minulým režimem nedotčená mládež poslouchá často skvělou hudbu většinou apolitických tradičních kubánských kapel a komunistickou realitu ostrova bere spíš jako součást místního koloritu - tohle romantizující vidění přibližně odpovídá způsobu, jímž jsou Castro a jeho režim často vnímáni na Západě.
Dokud ale ve větší části české společnosti a existuje to trochu jasnější povědomí o Kubě, by bylo dobře kdyby si demokratická česká politika to zaujetí pro Kubu zachovala.
Asi na světě existují krvavější režimy než je ten Castrův. Na druhou stranu česká a kubánská zkušenost jsou v mnoha ohledech společné a Kuba - narozdíl třeba od Číny - představuje cíl, který je jaksi v dostřelu zbraní české diplomacie.
Na půdě OSN pravděpodobně není možné dospět k výraznějšímu výsledku, než je umírněný text, který dnes schválila komise pro lidská práva.
Prezident Václav Klaus již dříve prohlásil, že ve prospěch kubánských disidentů by se svět měl výrazně angažovat. Bylo by proto dobré se čas od času zeptat, jak k tomu angažmá Česká republika přispívá. |
|  |  |  |  |  | | Akciové trhy: 00:45 GMT | | FTSE | 6406.80 | -11.00 | | Dow Jones | 12525.7 | -48.11 | | Nasdaq | 2467.70 | -9.91 | | FTSE má zpoždění 15 min, Dow a Nasdaq 20 min |
|