Z pera Lea Pavláta
Osm dní - letos od večera 16. do večera 24. dubna - trvá židovský svátek Pesach. Pro židovské společenství je tím, čím jsou pro křesťany vánoce: počátkem nového času, nové existence, poznamenané zázračným Božím zásahem do běhu přírody i lidských dějin.
Biblický příběh o zotročení v Egyptě, Mojžíšově vyjednávání s faraónem, deseti ranách pustošících zemi vzpurného vládce i úprku ponížených ke svobodě rozděleným mořem je dobře znám.
 |  |  |  |  | | | Není mnoho hodnot, které by byly pro člověka tak důležité jako právě svoboda. | |  |  | |  | Pro židovské společenství však toto vyprávění staré více než 3000 let neznamená pouhou historii - po celou tu dobu je vnímáno jako příběh zcela současný.
"V každém pokolení je povinností každého Žida vidět sama sebe jako by on sám vyšel z Egypta," praví Hagada, kniha pesachového čtení předčítaná první noci svátku při soukromé pobožnosti zvané seder.
Průzkumy i letitá zkušenost ukazují, že dnes se této slavnosti účastní doma či v židovských komunitních centrech převážná většina Židů bez ohledu na to, zda se v ostatní dny modlí či navštěvují synagogy.
Rodiče, děti, prarodiče, přátelé společně zasedají k slavnostně prostřenému stolu se symbolickými pokrmy, jež připomínají hořkost poroby i velikost vykoupení, a nad odvěkým příběhem společně uvažují o ceně svobody.
Není mnoho hodnot, které by byly pro člověka tak důležité jako právě svoboda. A není také mnoho pojmů, jejichž obsah by po tisíciletí sváděl k tak různorodým výkladům.
Svou představu o svobodě vyjadřuje i zmíněná kniha svátečního čtení pro židovský svátek Pesach Hagada, jejíž obsah předurčil jeden z talmudských traktátů. Některé jeho části jsou starší než celý náš letopočet.
A v tomto textu se lakonicky praví: "Vyprávění o vysvobození z Egypta začínáme připomínkou úpadku a končíme chválou." V čem spočívá ostudný úpadek?
Podle rabína Šmuela v tom, že Izraelité byli zotročeni. Jak řekl: "Byli jsme otroky v Egyptě a náš Pán, náš Bůh nás vyvedl."
Naproti tomu Šmuelův druh, neméně věhlasný učenec Raba řekl: "Naši předkové byli modloslužebníky a náš Bůh nás přivedl ke své službě!"
První učenec ztotožnil s úpadkem fyzické zotročení: okovy, stráže, násilí, vynucenou práci. Ten druhý považoval za nemenší neštěstí mysl, která si zastírá pravdu; netečné vědomí, připravenost strávit život v pohodlném klamu.
Netřeba být stoupencem judaismu, abychom v těchto náznacích slyšeli všelidské varování před dvěma největšími nepřáteli svobody.
Na jedné straně jsou jimi absolutní vládci a diktátoři všeho druhu, pro něž lidský život nemá cenu ani té nejobyčejnější věci. Svobodu však ničí i ti, kteří - nezotročeni - za ni necítí odpovědnost.
Lidé, pro něž neplatí jiná měřítka, než jaká určují egoistní pravidla osobního prospěchu a štěstí za každou cenu: ber kde ber, stůj co stůj. O tom všem s jasnou odpovědí, že je Ten, komu je třeba skládat účty, hovoří židovský svátek Pesach.
Téma je však obecné a pro všechny v tomto světě - ať už jakkoliv věřící či Boha odmítající - navýsost současné: totalitarismus versus libertinismus. Svoboda potlačená a znásilněná, svoboda neohlížející se na nic a na nikoho. Nic - nebo všechno. Společně hledáme řešení. |