| středa 09. dubna 2003, 10:16 SEČ | | Radiofejeton: Studánka | 
| Z pera Čestmíra Klose
Zradila nás horská studánka. Drobounké vlásečnice kořínků mohutného jasanu v trubce, která jímá vodu, houstly a houstly. To trvalo několik let, ale změna přišla náhle - voda ztratila chuť a začala páchnout. V laboratoři naměřili nadměrné množství mikroorganismů a výsledky v tabulkách opatřili několika vykřičníky.
Není to tak dávno, co si přátelé pochutnávali na výjimečně dobré chuti naší horské vody. A najednou přišla změna a museli jsme si na hřbetě začít nosit balenou vodu z obchodu. Za pomoci přátel jsem studánku po mnohadenním úsilí vyčistil, ale balenou vodu pro dobré napití dřu do kopce v ruksaku dál.
 |  |  |  |  | | | Kvůli nerovnoměrnému přístupu k vodě co nevidět začnou války. | |  |  | |  | Důvěra se obnovuje obtížně a člověk po opravě do laboratoře tolik nespěchá. Co kdyby tam něco bakterií ještě zbylo? Uvěřil bych potom své studánce? Takhle mám pořád naději.
Na rozdíl od beznadějné situace většiny venkovských studní v podhůří. Kolika generacím dávaly dobrou pitnou vodu! Ale naše doba kvalitu vod ve studních zničila.
V produkčních zemědělských oblastech za to mohou především splachy z polí, donedávna zbytečně přehnojovaných. A tak jsou studny plné nežádoucích dusičnanů a dusitanů. Natož když se spláchnou do podpovrchových vod nadměrně používané pesticidy proti škůdcům!
Za přítomnost organických látek ve studnách taky může sám člověk. Doma zvyšoval komfort koupelen a splachovacích záchodů, ale odbýval - a dosud mnohde odbývá - odpovědnost za čištění splaškových vod. Všechny nečistoty se pak sejdou ve studni. Čím dál víc obyvatel se tak stává závislých na veřejných vodovodech.
Kdekoliv v naší zemi otevřeme kohoutek na veřejné vodovodní síti, teče nám nezávadná pitná voda. To na zeměkouli není pravidlem - každý šestý obyvatel planety nemá vůbec přístup k bezpečnému zdroji vody.
Z nekvalitní vody ročně onemocní 200 milionů lidí, dva až sedm milionů lidí ročně na nemoci ze špinavé vody zemře. Přes dvě miliardy lidí neví, co je základní hygiena. Těm ovšem zpravidla chybí voda i na pití.
My, kteří se hygieně oddáváme, zase stále zvyšujeme spotřebu. V Evropě denně spotřebujeme 250 až 350 litrů vody na obyvatele, v USA a Japonsku dokonce až 600 litrů. Afričané v suchých oblastech si musí vystačit s pouhými desíti až dvaceti litry.
Zatímco lidí rapidně přibývá, pitné vody ubývá. Na vodařské konferenci v Kjótu zaznělo koncem minulého měsíce vážné varování, že kvůli nerovnoměrnému přístupu k vodě co nevidět začnou války. Ale jako by se nic neřeklo.
Jednu válku prožíváme a k tomu, co by mohlo přijít potom, nezačne-li se včas konat, panuje lhostejnost. Ostatně i v této válce v pouštní oblasti Iráku jsou vážné problémy se zásobováním vodou, které postihují především civilní obyvatelstvo.
Buďme tedy vděčni za to, co nám po celé zemi vytéká z kohoutků. Je to voda zdravotně nezávadná a její vlastnosti musí být takové, aby byla poživatelná.
Nikdo však neumí uzákonit, aby ta voda byla zároveň chutná. Přílišná opatrnost vede vodohospodáře leckdy k tomu, že je i příliš chlorovaná. Brrr.
Ale zkusili jste si třeba pražskou vodu načerpat do džbánku a dát na chvilku do chladničky? Byl jsem ošálen, chutí jsem ji nerozeznal od negazované balené vody! Pitná voda je poklad. Jen ho musíme umět docenit.
Začínám u sebe. Svým přátelům i okolojdoucím chodcům se zavazuji, že horskou studánku před svým krkonošským domem uvedu znovu do certifikovaného stavu. Její voda krom toho, že je nezávadná, je i dobrá. |
|  |  |  |  |  | | Akciové trhy: 06:13 GMT | | FTSE | 6406.80 | -11.00 | | Dow Jones | 12525.7 | -48.11 | | Nasdaq | 2467.70 | -9.91 | | FTSE má zpoždění 15 min, Dow a Nasdaq 20 min |
|