Daniel Kaiser
Ministr vnitra Stanislav Gross sice bývá řazen k takzvanému antizemanovskému křídlu sociálnědemokratické strany, od svého bývalého nadřízeného se ale zjevně přiučil.
Proslulá "Operace Důchodce," která měla Miloše Zemana vynést na Pražský hrad, sestávala ze tří fází: Zeman nejdřív oznámil, že by do toho šel, jen kdyby ho chtěli, pak ho chtěli, a nakonec do toho Zeman šel.
 |  |  |  |  | | | Není jasné, proč by v takt nejasné době měl riskovat Gross, který za třináct let v politice ještě neriskoval. | |  |  | |  | Jestli Gross používá stejnou taktiku, ocitli jsme se právě ve fázi jedna: v sobotním vydání deníku Právo totiž ministr řekl, že na funkci předsedy nemá moc velkou chuť, kdyby prý ho ale sociální demokracie pověřila, svůj závazek splní.
Doby, kdy si z benjamínka Grosse jeho soupeři utahovali - Jan Ruml mu například po jedné televizní debatě poradil, ať si jde domů vymačkat uhry - jsou dávno pryč.
Gross je nejoblíbenější český politik, v jeho straně ho berou jako jedinou těžkou váhu, která by mohla vystřídat Špidlu a nemuselo by to nutně znamenat provizorní řešení.
Gross je silný hlavně proto, že zná detailně svoji stranu. Do ČSSD vstoupil bezprostředně po převratu, v jejím aparátu a orgánech strávil prakticky celý svůj plnoletý věk, postavil kolem sebe takzvané křídlo Středočechů a svoje lidi systematicky prosazuje do funkcí - dva poslední případy jsou z minulého týdne, nový ministr průmyslu Milan Urban a Urbanův nástupce v čele poslaneckého klubu Petr Ibl.
Grossovy zákulisní, sofistikované operace na sjezdech, při kterých se dohadují hlasovací většiny, už vkročily do říše legend. Introvertní Špidla takové manévry provádět neumí a asi ani nechce.
Gross by zřejmě většinu dokázal sehnat i pro sebe tento týden. Otázkou ovšem je, jestli se mu bude chtít.
V politice je totiž zrovna teď příliš mnoho neznámých. Může se stát, že se čeští chemici dostanou do války v Iráku a ta si ještě vyžádá daleko víc obětí, než na kolik bylo západní a tedy už i české veřejné mínění připraveno.
Může se stát - i když je to nepravděpodobné -, že se vládě nepovede referendum o vstupu do Evropské unie. Může se stát, že spor o podobu rozpočtové reformy vládu rozlomí. Do léta prostě klid nebude.
Není jasné, proč by v tak nejasné době měl riskovat Gross, který za třináct let v politice ještě neriskoval. Kdyby řekl "jdu do toho proti Špidlovi", bylo by to jeho první zřetelné politické vyjádření vůbec.
I jeho odpovědi ve zmiňovaném interview byly soustavou navzájem propletených podmiňovacích způsobů.
Možná chtěl ministr vyprovokovat různé úvahy. Například: Špidlova éra nebude mít dlouhého trvání. Čím dál tím víc sociálních demokratů ztrácí se svým předsedou trpělivost.
Gross se pomalu dává k dispozici pro případ, že by předseda uklouzl. A hodně lidí to pochopí jako vzkaz nebo jako povolení, že už můžou začít mydlit schody. |