Adam Drda
Jak už konstatovali mnozí čeští komentátoři, nejnovější návrh ministra obrany Jaroslava Tvrdíka, který by měl být v písemné podobě předložen do dvou měsíců, se sympaticky vymyká české politické praxi: bývá zvykem, že se vymyslí reforma čehosi, určí se termíny, a ty se pak několikrát prodlužují, protože se věc z různých důvodů nezvládá. Tvrdík chce postupovat opačně, a to mu slouží ke cti.
Ve prospěch jeho záměrů vyznívají i následující fakta: plánovaná profesionální armáda by v roce 2006 měla mít 35 tisíc vojáků. K letošnímu 1. lednu sloužilo v české armádě podle údajů generálního štábu 21 tisíc profesionálů a 17 tisíc tzv. "záklaďáků".
 |  |  |  |  | | | Představa, že by absence "záklaďáků" mohla narušit armádní bojeschopnost, působí úsměvně. | |  |  | |  | Profesionálové tedy už teď převažují, přičemž nikdo nepočítá s tím, že by "záklaďáci" mohli být nasazeni na nějakou zásadně důležitou práci. Představují jakýsi relikt starých časů, jsou využíváni především jako ostraha a provádějí všelijaké "pomocné činnosti" - to znamená, že například perou, žehlí a vaří.
Už teď nemohou být pořádně vycvičeni, protože rok je příliš krátká doba. Armáda do nich a do jejich výstroje nicméně musí investovat peníze, které se jí nikdy nevrátí. Na základní službě tratí i stát: odvedenci pochopitelně neplatí daně a před vojnou je chce málokdo zaměstnat, protože jsou pro něj neperspektivní.
Tvrdíkův návrh kritizují politici z vládních stran, ale víceméně z formálních, byť srozumitelných důvodů - vadí jim, že se ministr předem neporadil v koalici a informoval veřejnost jaksi sám za sebe.
Kritická je však i opozice. Komunisté vypouštějí na Tvrdíkovu adresu nicneříkající výroky typu "měl by spěchat pomalu", ale stínový ministr obrany z ODS Petr Nečas k návrhu říká: "Je otázka, nakolik bude výsledné torzo armády bojeschopné, jaký zlomek úkolů dokáže po roce 2004 plnit."
Tvrdík kontruje argumentem, že armáda v tuto chvíli eviduje přes šest tisíc zájemců o profesionální službu a nahrává jí i rostoucí nezaměstnanost.
K tomu lze přidat argument další: byli to právě poslanci ODS, kteří navrhli, aby se základní vojenská služba zkrátila na šest měsíců. Vypadá to sice pěkně a vstřícně k mladým voličům, ale pro armádu je to komplikace - za šest měsíců nelze "vycepovat" už vůbec nikoho.
Když teď Tvrdík přichází s nápadem, aby se od konce roku 2004 zrušila základní služba úplně, vlastně tím ODS politicky vypálil rybník - sebral jí téma a možná proto je Petr Nečas tak skeptický.
Přitom představa, že by absence "záklaďáků" mohla narušit armádní bojeschopnost působí úsměvně: těžko říct, k čemu by je mohla využít členská země Severoatlantické alicence, v době, kdy se v bojích využívá čím dál víc supermoderních technologií.
A kdyby se přece jen do nějakého konfliktu dostali, nejspíš by nehráli roli obránců, ale obětí.
Slabou stránkou návrhu Jaroslava Tvrdíka budou nakonec peníze, jako je to v současném Česku vždycky: armáda i stát sice na zrušení základní služby postupně výrazně vydělají a hlavně přestanou nesystémově utrácet, ale předtím je třeba najít nemalé finance na překlenovací období. |