Z pera Lea Pavláta
Média minulý týden zaznamenala dvě potyčky na veřejnosti, při nichž padaly urážky a rány.
Nejprve se ve středu v podvečer stal terčem útoku zmocněnec vlády pro lidská práva Jan Jařab. Dva mladíci skinheadského ražení na něj v pražském metru zaútočili poté, co se zastal černocha, kterého jeden z nich zčista jasna nakopl do zad.
 |  |  |  |  | | | V demokratickém systému zásadně záleží na tom, jak na zvůli zdivočelých jedinců zareaguje většina, jak se k násilníkům zachová policie. | |  |  | |  | Útočník přitom Afričana označil za "negra", a když posléze i se svým společníkem začal mlátit Jana Jařaba, dal svému rasismu průchod podruhé: "Víš proč jsi dostal?" vykřikoval. "Protože se zastáváš negrů!"
K dalšímu napadení na veřejnosti, o němž jsme se mohli dočíst, došlo v pátek po inauguraci Václava Klause českým prezidentem. Na hradním nádvoří se stal terčem bojovného výpadu několika lidí muž, který mlčky vztyčil ceduli "občane Klausi, nejste mým prezidentem".
Obdobně nedlouho poté dopadl při veselici na Hradčanském náměstí mladík, který zde prezidentovi věnoval jiný odmítavý slogan.
Případy v metru a na Hradě spolu nesouvisejí, což však neznamená, že by společně o něčem nevypovídaly.
Na Hrad přišli hlavně příznivci nového prezidenta. Ti, kteří útočili proti jeho oponentům, tak možná poněkud svérázně hájili sama sebe: kdo odmítl jejich volbu, jako by zároveň zavrhl i je.
Nebo snad těmto lidem poněkud přepjatě připadlo, že protest proti hlavě státu, jež právě přijala svůj úřad, znevažuje funkci samu. Cítili se proto povoláni bojovat - i kdyby si to měli ručně vyřídit s těmi, kdo si myslí něco jiného.
V pražském metru, kde dva mladí muži napadli černocha, byly ve hře jiné motivy: apriorní nenávist vůči jiné lidské bytosti, pohrdavá nadřazenost, snaha ublížit a ponížit. Tyto postoje veřejně odmítl jediný člověk, ironií osudu právě ten, který se z pověření vlády zabývá dodržováním lidských práv v této zemi.
Na místě, kterým právě proudily zástupy lidí, to byl také jenom on, kdo pouze nepřihlížel, když se zdraví jiného člověka ocitlo v sázce.
Ve svém souhrnu vytvářejí obě události poněkud tísnivý obraz. Subjektivní motiv pro agresivní výpad toho či onoho proti komusi jinému se mezi lidmi najde vždycky - a v demokratickém systému potom zásadně záleží na tom, jak na zvůli zdivočelých jedinců zareaguje většina, jak se k násilníkům zachová policie.
Při výtržnosti v pražském metru i po prezidentské inauguraci mnohasethlavý dav netečně přihlížel bití osamělých mužů, policie shodně nezasáhla. Kdoví, kdo, kde a proč bude bez zastání napaden příště. |