| úterý 04. března 2003, 12:00 SEČ | | Cui Bono? | 
| Z pera Ivana Klímy
Zabývám se poněkud hrůznou představou, že v britském parlamentu by zasedali komunističtí poslanci. Nicméně labouristi by měli zajištěnu díky pomoci liberálů většinu. Při tajné volbě předsedy vlády by však byla zvolena Margaret Thatcherová.
Něco podobného je pravděpodobně ještě nepředstavitelnější než ta přítomnost komunistů v britském parlamentu. V Anglii totiž už několik století vládne demokratický systém a ten má svá pravidla.
 |  |  |  |  | | | Od svého zrodu komunisté považovali za svého hlavního nepřítele nikoliv politickou pravici, ale právě konkurenta na levici, tedy sociální demokracii. | |  |  | |  | K nim patří, že poslanci nevolí do čela země svého hlavního politického odpůrce. Ve srovnání s anglickou demokracií je ta naše zjevně jen částečná.
Skutečnost, že sociálně demokratičtí poslanci ani v jedné ze tří voleb prezidenta nedali všechny své hlasy vlastnímu kandidátovi, svědčí o jejich pozoruhodných představách o demokracii.
Za daného stavu by měli v názvu své strany zaměnit slovo demokratická za anarchistická, to by lépe vystihovalo jejich chování. Při volbě totiž zjevně dávali průchod osobní ukřivděnosti anebo politickému intrikování před zájmy vlastní strany a vlastních voličů.
Zcela jinak lze hodnotit chování komunistů. Komunisté neměli ve druhém ani třetím kole vlastního kandidáta. Až dosud je ostatní politické strany nepovažovaly za partnery a po právu zpochybňovaly jejich vztah k demokratickému zřízení.
Komunisté vystihli dva podstatné momenty při volbě. Prvým byla až nezřízená touha Václava Klause i jeho strany dosáhnout prezidentského úřadu, druhým byla narůstající nevole veřejnosti nad parlamentním tyátrem, v něž je volba prezidenta měnila.
Komunisté předem ohlásili, že si přejí tento tyátr ukončit a ve třetím kole prezidenta zvolit. Mohli samozřejmě podpořit kandidáta sociální demokracie. Dalo by se říci, že pokud tak neučinili, zradili svoji proklamovanou levicovost.
Ale Jan Sokol jako chartista a disident pro ně nebyl levicovým kandidátem, ale starým zarytým odpůrcem. Jenže ani to mi nepřipadá jako hlavní důvod jejich volby.
Komunisté vždy zdůrazňovali důležitost taktiky a strategie v politickém zápase. Od svého zrodu považovali za svého hlavního nepřítele nikoliv politickou pravici, ale právě konkurenta na levici, tedy sociální demokracii.
Co mohlo více před veřejností předvést rozklad sociální demokracie, její neschopnost prosazovat své zájmy, její nestátotvornost nežli neúspěch jejího kandidáta? Proč by měli komunisté záplatovat díry, které si sociální demokraté na svém šatu sami způsobili?
Svou volbou komunisté předvedli svůj kladný vztah k demokracii, svoji toleranci vůči ideovému odpůrci, kterého si navíc zavázali, a názorně ukázali ubohost a malichernost svého rozhádaného konkurenta na levici.
Tři zásahy jednou ranou. Levicovým voličům to jistě takto vysvětlí a ti to v příštích volbách ocení. |
|  |  |  |  |  | | Akciové trhy: 00:40 GMT | | FTSE | 6406.80 | -11.00 | | Dow Jones | 12525.7 | -48.11 | | Nasdaq | 2467.70 | -9.91 | | FTSE má zpoždění 15 min, Dow a Nasdaq 20 min |
|