Adam Drda
Se slovy a větami je třeba zacházet opatrně, kterýžto banální výrok platí zvláště pro osoby politicky činné.
 |  |  |  |  | | | Je to chytrý a slušný člověk, ale pro členskou základnu v našem kraji je právě z tohoto jediného důvodu nepřijatelný. | |  |  | Jaroslav Foldyna (ČSSD) |  | Předseda ústeckých sociálních demokratů, stoupenec spolupráce s komunisty a jeden z členů tzv. zemanovské frakce Jaroslav Foldyna vysvětloval ČTK, proč jeho lidé nemohou podporovat jako prezidentského kandidáta Jana Sokola.
Doslova uvedl: "Je to chytrý a slušný člověk, ale pro členskou základnu v našem kraji je právě z tohoto jediného důvodu nepřijatelný".
Řekněme hned, že Foldynova věta je zde vytržena z kontextu, který za moment doplníme, ale marná sláva, sama o sobě bude asi kdekomu znít jako absurdně věrná charakteristika zablokované české prezidentské volby L. P. 2003.
Panu Foldynovi a ústecké větvi ČSSD samozřejmě nevadí Sokolova inteligence a bezúhonost, ale jeho kritický názor na poválečný odsun Němců a jeho podpis pod peticí Smíření 95, která mimo jiné požadovala jednání české vlády a sudetoněmecké reprezentace.
Stejnou výhradu mají i další sociální demokraté a především komunisté: už teď je jasné, že pro zamýšleného kandidáta vládní koalice 28. února hlasovat nebudou.
Pokud jde o petici, mohli by Sokolovi odpůrci zůstat relativně v klidu: už pár měsíců po podpisu totiž prohlásil, že mu na tom dokumentu vlastně lecos vadí: mohl být sepsán mnohem líp, měli ho signovat jen Češi a nikoli Češi a Němci dohromady, možná neměla být k jednání vyzývána přímo vláda atd.
S jeho postojem k odsunu je to ovšem jasnější: podle Sokola to byla "hanebnost" - a takto jednoznačné hodnocení se nedá vzít zpátky ani "nově vysvětlit".
Šéf ČSSD Vladimír Špidla sice vyvinul v Sokolův prospěch obrovskou aktivitu a snažil se jednotlivě přesvědčit všechny zákonodárce své strany, že mají dát Sokolovi hlas, přesto se dnes jeho šance jeví jako ještě menší než před dvěma třemi dny.
Pravděpodobně projde v Senátu díky nezávislým, ale ve sněmovně má vládní koalice většinu jednoho člověka. Zhruba deset poslanců ČSSD už dalo najevo, že Sokola nepodpoří, podobně jako pár lidovců - a není jasné, kde by chybějící hlasy vzal. Velmi slabou naději mu dává třetí kolo, v němž poslanci i senátoři volí dohromady.
 |  |  |  |  | | | V nekalých praktikách připomíná Václava Havla. | |  |  | Miroslav Grebeníček (KSČM) o Janu Sokolovi |  | Někteří komunisté už oznámili, že je pro ně čitelnější a přijatelnější Václav Klaus: jak je vidět, populistická předvolební kampaň, postavená na zastydlé obhajobě Benešových dekretů se ODS opožděně vyplatila. I tak má ale Klaus mizivou šanci projít v Senátu.
Nelze vyloučit ani situaci, že Jan Sokol zvítězí v prvním kole volby v obou komorách, ale přesto to nebude stačit na zvolení, k němuž potřebuje 141 hlasů. A je taky možné, že ho vládní zákonodárci vůbec oficiálně nenavrhnou.
V zásadě se pak nabízejí dva scénáře: První, méně pravděpodobný, že se vládní strany pokusí domluvit s komunisty na úplně nové postavě a nabídnou jim za to odměnu - nikoli abstraktní, ale jasnou, v podobě nějaké prestižní funkce a definitivního ukončení "izolace".
Pro KSČM je taková věc evidentním cílem, což potvrzují jednak prohlášení jejích poslanců, že by mohli dostat například post předsedy poslanecké sněmovny, a jednak rostoucí sebevědomí Miroslava Grebeníčka. O Sokolovi řekl, že "v nekalých praktikách připomíná Václava Havla", čímž měl asi na mysli Chartu 77...
Druhý scénář je následující: všichni se smíří s tím, že od třetí volby si nelze mnoho slibovat, ještě pár dní se budou objevovat jména rozličných kandidátů, Karlem Gottem počínaje a Vladimírem Remkem konče, a pak se strany naostro pustí do přípravy přímé volby.
Vzhledem k jejich schopnosti kompromisu a k vzhledem k tomu, že každý politik má jinou představu o potřebné úpravě ústavy to asi bude - jak se říká v úředním pajazyku - "rozsáhlý a obtížný proces". |