Z pera Lea Pavláta
Minulý týden jsem rovnal staré noviny na vyhození a tu, jak se to jistě stává i jiným, jsem se do jedněch začetl.
Tak jsem narazil na výrok Miloslava Ransdorfa, hlavního ideologa českých komunistů, který se loni v listopadu vyslovil k okupaci Československa roku 1968. "Opakovaně jsme řekli," pravil za svou rudou stranu, "že je chyba, když se politické problémy řeší vojensky".
 |  |  |  |  | | | Když někdo musí něco říkat "opakovaně", tedy buď proto, že mu nikdo nedopřeje sluchu, anebo proto, že není důvěryhodný. | |  |  | |  | V tomto vypreparovaném, lidsky netečném výroku si podle mého zasluhuje pozornost slovo "opakovaně". Komunisté jím naznačují, že se čestně vyrovnali s obzvlášť odpudivou epizodou svého panství, kterým více než čtyřicet let devastovali tuto zemi a ničili lidem život.
Jestliže komunista Ransdorf pravil "opakovaně jsme řekli," potom jako by už nebylo o čem mluvit. Takové odseknutí je téměř symbolem pro nepokoru, zpupnost a aroganci komunistům vlastní.
Demokratičtí politici se s tím zřejmě smířili. Jinak by jejich prezidentští kandidáti s čestnou výjimkou senátorky Moserové více či méně neprosili komunisty o podporu.
Avšak jakou cenu má ono komunistické "opakovaně"? Omluvili se snad dnešní pokračovatelé strany Gottwaldovy a Husákovy všem svým obětem či jejich potomkům třeba osobním dopisem?
Učinili něco prospěšného alespoň pro ty, kterým nejhůře poznamenali život, jakkoliv by vždy mohlo jít jen o gesto, které už nic napravit nemůže?
Komunisté však takto neuvažují, protože se za svou minulost nestydí a svých činů nelitují. S gottwaldovsky dravou touhou po moci předstírají, že se v jejich hlavách něco změnilo, a jaksi mimochodem přitom udělají ignoranty z těch, kdo na zvůli komunistů nezapomínají, a proto jim nevěří.
Stačí, aby komunistický funkcionář s pokáráním v hlase prohodil, že se jeho věrní k minulosti "opakovaně" vyslovili - a kdo se s touto zálohou na světlou budoucnost nespokojí, ten platí za otravu a nedospělce, jenž nepochopil, o čem mluví velcí.
Tento klam manipulující se slovem "opakovaně" si však neoblíbili jen komunisté - příznačně si ho osvojili totalitní či autokratičtí vůdci obecně.
Tak Jásir Arafat po každém palestinském atentátu v Izraeli "opakovaně" odsuzuje teror proti izraelským civilistům. Také Saddám Husajn se již hezkých pár let nechává "opakovaně" slyšet, že jeho země splnila všechny rezoluce OSN.
Jaká je skutečnost, všichni vědí. Z oblastí pod Arafatovou kontrolou dnes tak jako včera vycházejí atentátníci, vybírající si oběti v izraelských restauracích, autobusech, na diskotékách. Saddám Husajn porušoval starší rezoluce OSN a právě tak málo ctí nová rozhodnutí mezinárodního společenství.
Když někdo musí něco říkat "opakovaně", tedy buď proto, že je jako ten spravedlivý volající na poušti, jemuž nikdo nedopřeje sluchu, anebo proto, že není důvěryhodný: lidé s ním či jemu podobnými mají své setrvale špatné zkušenosti.
Z historie víme, že politika je jen málokdy doménou proroků s čistým srdcem. A tak slyším-li někoho, jak se zaklíná slovem "opakovaně", jsem si už předem téměř jist, s kým mám co do činění. |