| |
 | |
| |
| Zprávy | |
| Svět | |
| ČR | |
| Británie | |
| Přehledy tisku | |
| Analýza | |
| Anglicky s BBC | |
| AUDIO | |
| Dobré ráno | |
| |
Zprávy | |
| Svět o páté | |
| Svět o šesté | |
| Interview | |
| |
| SERVIS | |
| Frekvence | |
| Programy | |
| Kontakt | |
| Pomoc | |
| Redakce | |
| LANGUAGES | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |
| Zprávy: ČR |
| středa 5. února 2003, 10:00 SEČ | ||||||||||||||||
| Analýza: Přímé volbě vstříc | ||||||||||||||||
 | ||||||||||||||||
| Daniel Kaiser Seriál, ve kterém vládní většina hledá prezidenta republiky, by se klidně mohl jmenovat Polibky smrti. Zatím po každém pokusu řada políbených a odložených bezpečně roste - k Otakaru Motejlovi, Jaroslavu Burešovi, Petru Pithartovi a koneckonců i Miloši Zemanovi včera přibyli Hana Illnerová, Ivan Wilhelm a Pavel Rychetský.
Wilhelmovi najednou vadí, že by se musel spoléhat na hlasy komunistů, a najednou je překvapen, že ODS lpí na svém stranickém kandidátovi - i když to dlouho dopředu hlásala. Ivan Wilhelm zpívá správný žalm na špatném hrobě: neuspěl kvůli tomu, že stranického kandidáta - totiž Pavla Rychetského - chtěli sociální demokraté. Nakonec ale ani oni neprosadili svou: i když místopředseda vlády a ministr spravedlnosti patří k tomu reprezentativnějšímu, co ČSSD může nabídnout, Unie svobody i lidová strana ukázaly palcem dolů. Důvodů by jistě mohli najít dost - začátkem devadesátých let například Rychetský patřil k vlivným stoupencům tazvané právní kontinuity, která komunistickým pohlavárům a zločincům pomohla od spravedlnosti, horlivě oponoval lustračnímu zákonu a ještě loni v listopadu si při senátních volbách v druhém kole bez obalu řekl o podporu komunistů. Svým způsobem by prezident Rychetský stvrdil houstnoucí komunistický stín, kterého se malé vládní strany tolik děsí. Víc teď ale koaliční partnery asi pálí Rychetského stranická příslušnost. Je snad třicet procent hlasů, které ČSSD dostala v červnu ve volbách do sněmovny, tak obří vítězství, aby jí k postu premiéra, silovým resortům ve vládě a křeslu předsedy sněmovny opravňovalo zabrat i Pražský hrad? To si sociální demokraté zřejmě mysleli loni v létě po volbách a malé koaliční strany je v tom svým zdrchaným vystupováním utvrzovaly. Jenže od té doby uplynulo sedm měsíců a ČSSD najednou připomíná kolos na hliněných nohou. Je paradoxní, že až polevující disciplína jak v sociální demokracii, tak u malýchi koaličních partnerů, otevírá možnost, že by se mohl splnit předvolební tahák přímé volby prezidenta. ČSSD sice na tento nápad koalice říkala, že je dobrý, ale technicky náročný, jenže na úpravu ústavy měli sedm měsíců a nic. Teď by to najednou na podzim, tedy opět za nějakých sedm měsíců, šlo? Sníženou schopnost domluvy, díky které by do výběru prezidenta nakonec mohli promluvit občané, vláda poslední dobou předvádí skoro ve všem, na co sáhne: ať už to je volba prezidenta, mandát pro české chemiky v Kuvajtu, reforma rozpočtu nebo deregulace nájemného. Jestli jsou v republice příznivci přímé demokracie na švýcarský způsob, budou tomuto kabientu jistě přát dlouhý život. | ||||||||||||||||
| | |
| ||
 Archiv analýz BBC | ||
| |
| Další informace: | |
| |
 | 4. února 2003 Analýza: Bída regulovaných činží |
| | |
| ||
| Akciové trhy: 00:52 GMT | ||
| FTSE | 6406.80 | -11.00 |
| Dow Jones | 12525.7 | -48.11 |
| Nasdaq | 2467.70 | -9.91 |
| FTSE má zpoždění 15 min, Dow a Nasdaq 20 min | ||
