Adam Drda
Sociální demokraté za přizvukování lidovců v posledních třech dnech předvedli, že mají dosti svéráznou představu o koaliční spolupráci.
Spočívá v tom, že se mezi ministry, potažmo šéfy jednotlivých stran cosi upeče a pak se to předloží poslancům - nikoli k diskusi, při níž by architekti návrhu zákonodárce přesvědčovali, že jde o racionální věc a hledali kompromis, přijatelný pro všechny, nýbrž k formálnímu schválení.
 |  |  |  |  | | | Premiér v pátek do sněmovny unáhleně předložil k hlasování balík zákonů, které považoval za důležité, ačkoli věděl, že pro ně v koalici s křehkou většinou jednoho hlasu není dostatečná podpora. | |  |  | |  | Pokud si některý poslanec - v našem případě Hana Marvanová - příliš vyskakuje, to jest dovolí si nehlasovat automaticky "pro", je "vyobcován z kolektivu". Straničtí přátelé se sice hříšníka jako o překot veřejně zříkají a nutí ho, aby provedl sebekritiku a zmizel všem z očí, ale není jim to nic platné, i oni musejí pykat: hrozí jim prý buď vypuzení z vlády nebo v ní mají ztratit jedno až dvě křesla.
Proces, jehož aktéři se až na mizivé výjimky chovají dílem - řekněme eufemisticky - "nestatečně" a dílem jako soudní tribunál, končí interesantně. Vláda je oslabena a vedena čím dál blíž ke spolupráci s posttotalitními dinosaury Miroslava Grebeníčka, jež jsou daleko nejnebezpečnějším jevem tuzemské politiky.
Z vládní krize, či jak tomu říkat, vycházejí špatně všechny strany bez výjimky.
Šéf ČSSD Vladimír Špidla si v posledních měsících vydobil pověst věcného a seriózního politika, který sleduje svůj cíl a neponechává věci náhodě. Může tenhle obrázek ještě platit? Asi těžko.
Premiér v pátek do sněmovny unáhleně předložil k hlasování balík zákonů, které považoval za důležité, ačkoli věděl, že pro ně v koalici s křehkou většinou jednoho hlasu není dostatečná podpora. Po neúspěchu nedokázal zachovat chladnou hlavu, ačkoli se situace dala řešit hned několika způsoby a de facto nedávala ke krizi pádný důvod.
Začal vyvíjet nátlak, aby se poslankyně jiné strany vzdala mandátu, který dostala od voličů jako representant liberálního politického programu. Pustil se do jednání z komunisty, takže ztratil pověst muže, pro kterého jsou extremističtí populisté zcela nepřijatelní a nepřímo posílil stranické křídlo, které spolupráci s KSČM naopak prosazuje.
A nakonec, souhrnem všech svých kroků kabinet oslabil. Skutečnost, že Špidla netakticky nahrál stoupencům prezidentského "polokandidáta" Miloše Zemana, který vždy tvrdil, že jít s Koalicí, respektive s US/DEU, do vlády je nesmyslné riziko, se ve světle výše řečeného jeví jen jako marginálie.
 |  |  |  |  | | | Representanti US-DEU se nedokázali za Marvanovou postavit, nutili ji, aby přenechala mandát poslušnějšímu člověku, a dali tak najevo, že křesla ve vládě jsou jim nade vše. | |  |  | |  | Pokud jde o lidovce, ti opět potvrdili pravdivost fráze, podle níž jsou stranou vedenou vždy přizpůsobivými politiky. Místo aby situaci uklidňovali, házejí svého hlavního partnera, jemuž před volbami slibovali věrnost málem za hrob, bez zaváhání přes palubu - stejně, jako před časem ODA.
A ať už si člověk myslí o smysluplnosti jednání Hany Marvanové cokoli, dost smutně z "příběhu" vychází i Unie svobody, jejíž representanti se nedokázali za Marvanovou postavit, nutili ji, aby přenechala mandát poslušnějšímu člověku, a dali tak najevo, že křesla ve vládě jsou jim nade vše.
Reakce sebevědomé strany na návrhy různých "trestů" od ČSSD by měla být jasná. Unie svobody může - měla by - zvolit řádný odchod do opozičních lavic. Přijetí podmínek sociální demokracie v tomto případě znamená vzdát se takřka jakékoli suverenity, přestat být koaličním partnerem a udělat ze sebe ve vládě poslušnou Špidlovu "stafáž".
Zároveň je ale paradoxně velmi nepravděpodobné, že by poslanci klubu Unie svobody (a zdaleka nejde jen o Hanu Marvanovou, ale třeba o Karla Kühnla či dva nezávislé) po tomto mohutném mytí hlavy zareagovali tak, jak by si premiér asi přál, totiž že by nadále disciplinovaně zvedali ruku pro sociálně-demokraticko-lidovecké záměry.
I kdyby vládní koalice ještě nějakou dobu formálně vydržela ve stejném složení, Špidla bude časem stejně nucen jednat o podpoře s ODS, ale daleko spíš s komunisty - s KSČM, která nedává nic zadarmo, která je zvyklá získávat moc pomalu a trpělivě. |