Daniel Kaiser
Spojené státy podle všeho chystají invazi do Iráku, většina jejich spojenců ale na otázku, jestli do toho s Američany jít, odpovídá "spíš ne." Řady těchto váhavců včera rozšířila i Česká republika.
Ministr zahraničí Svoboda podmínil českou účast na americkém tažení buď mandátem Severoatlantické aliance, Evropské unie nebo dokonce OSN. A premiér Špidla dodal: "Naše postoje nutně musí brát v úvahu celkovou evropskou koncepci."
 |  |  |  |  | | | Evropa nemá v zahraniční politice žádnou jednotnou celkovou koncepci, jak o ní včera mluvil premiér Špidla. Nepochybně ale projevuje jakousi většinovou náladu. | |  |  | |  | Také při posuzování izraelsko-palestinského konfliktu, pokračoval včera Svoboda, se česká diplomacie vrací do středové pozice. Jinými slovy - ustupuje z proizraelské pozice, kterou letos na jaře trochu překvapivě obsadil tehdejší český premiér Zeman.
Co tyto dva výroky znamenají? České ministerstvo zahraničí chce dělat evropsky konformní politiku. Jak ale ukazuje Zemanův případ, odchýlit se od ní ještě nemusí znamenat omyl.
Zeman letos v únoru na státní návštěvě v Izraeli, snad aby potěšil své hostitele, označil poněkud nediplomatickým způsobem palestinské vedení za teroristy a Arafata dokonce přirovnal k Hitlerovi. Dostal za to do kožichu doma i v Evropě.
Stejné, ovšem mnohem intenzivnější rozhořčení opanovalo Evropu o pár měsíců později, když izraelská armáda v autonomních palestinských oblastech zahájila šťáry na teroristy, kteří v Izraeli organizovali sebevražedné pumové atentáty.
Evropský parlament vyzval k bojkotu Izraele, Dánové přestali kupovat izraelské pomeranče a Německo zastavilo nasmlouvaný vývoz náhradních dílů pro izraelské tanky. Přední evropské noviny psaly, že izraelští vojáci v uprchlickém táboře v Džanínu povraždili stovky palestinských civilistů.
Zvláštní komise OSN později v podstatě potvrdila izraelskou verzi: v pouličních přestřelkách v Džanínu padlo třiadvacet izraelských vojáků a zhruba dvakrát tolik Palestinců. Žádný masakr se nekonal.
Izraelcům se v Evropě nikdo neomluvil a stejně tak málo jako zprávě OSN se západoevropské deníky věnovaly zprávám, že Izraelci našli v Arafatově sídle spoustu důkazů o jeho součinnosti s teroristy.
Ani půl roku po návštěvě českého premiéra v Izraeli není úplně jasné, co ho přimělo mluvit tak, jak mluvil: jestli spravedlivé rozhořčení, alkohol, nebo obchodní zájmy Aera Vodochody, které se do Izraele snaží prodat letouny L-159.
Zeman nepochybně přeháněl, když ale palestinské vedení stavěl do těsné blízkosti teroristů, byl asi pravdě blíž než většina evropských vlád, institucí i novinářů. To včera ministr Svoboda uvedl na pravou míru.
Evropa nemá v zahraniční politice žádnou jednotnou celkovou koncepci, jak o ní včera mluvil premiér Špidla. Nepochybně ale projevuje jakousi většinovou náladu. Mají se podle ní zařizovat kandidátské země? Nikdo jim to nenařizuje.
Když tak česká vláda přesto činí, když se ani nenamáhá vysvětlit jedno své důležité stanovisko jinak než nutností přizpůsobit se většinovému evropskému názoru, dělá dojem, jako by se celá její zahraniční politika smrskla na jediný cíl: vstup do Evropské unie.
|