Robert Břešťan redaktor BBC, Londýn

	První obřad se může konat 19. prosince v Severním Irsku

Británie se tak po Belgii, Kanadě, Španělsku a Nizozemí stává pátou zemí, která tento druh svazku umožňuje.

Po registraci na místním úřadě si dvojice své ano mohou říct čtrnáct dní poté na zvláštním obřadu pro občanská partnerství.

Poprvé v Severním Irsku

První takový obřad se může konat 19. prosince v Severním Irsku, o den později ve Skotsku a 21. prosince se dočkají i homosexuální partneři v Anglii a Walesu.

	Registrované partnerství zaručí mnohá zákonná práva

Podle britské vlády jim občanské partnerství zaručí mnohá zákonná práva, jaká nyní mají manželské páry.

Týká se to například dědictví nemovitostí, možnosti pobírat penzi po zemřelém partnerovi, pobírání státních příspěvků nebo společného zdanění.

Právě takové věci praktického života gayové a lesbičky vítají.

"Řekněme, že bychom byli v zahraničí a jeden z páru utrpěl těžká zranění při nehodě a jeho život by byl v ohrožení," dává příklad nejmenovaný muž.

"Druhý z partnerů pak bude moct dát souhlas k nezbytné léčbě. To dosud byla šedá zóna," zdůrazňuje.

A jeho partner doplňuje: "Jednou z věcí, v níž se nový zákon uplatní, je řada případů, kdy spolu dva partneři dlouhá léta žili, koupili třeba společně dům a napsali ho jen na jedno jméno."

"Když pak tento člověk zemřel, jeho příbuzní si dům nárokovali bez ohledu na partnera."

Populární Brighton

Britská vláda odhaduje, že v prvním roce se uskuteční na čtyři a půl tisíce homosexuálních svateb. Do roku 2010 prý až dvaadvacet tisíc.

	Registrované partnerství je uzákoněno i v katolickém Španělsku

Už teď je po celé Británii přes dvanáct set rezervací termínů pro svatební, respektive partnerské obřady.

Nejpopulárnějším místem je jihoanglický Brighton, kde už si místo pro svůj obřad zamluvilo na pět set dvojic stejného pohlaví.

Šestašedesátiletý herec Ian Burford, a jeho dvaasedmdesátiletý partner Alex Cannell, jsou spolu už čtyřicet dva let.

I oni hodlají registrované partnerství uzavřít. A vzpomínají mimo jiné na začátek šedesátých let, kdy svou orientaci museli tajit:

"Stáli jsme oba mimo zákon. Kdybychom byli spolu přistiženi, třeba i u sebe doma, ve vlastní posteli, vystavili bychom se možnému dvouletému vězení."

"Homosexualita byla i předmětem vydírání. Pokud by vyšla najevo, lidé kvůli ní mohli přijít o práci," říká Ian Burford.

Sňatky homosexuálů ale vyvolávají kontroverze i nadále. Církev - i v Británii - tradičně varuje, že registrované partnerství podkopává institut manželství.

Podle představitelů katolické církve by britská vláda měla spíše než homosexuální partnery podporovat tradiční rodinu.

I bez ceremonie

V anglikánské církvi k tématu panuje nejednoznačný vztah - smířlivý i ostře proti.

Před nedávnem anglikánská církev zveřejnila stanovisko, podle nějž nebude homosexuálním párům sloužit "svatební" obřady a nebude jim žehnat.

A také některé místní úřady - například Bromley na jihovýchodě Londýna nebo Lisburn v Severním Irsku - už daly najevo, že nehodlají gaye ani lesbičky nijak podporovat a že obřady na svých radnicích nepovolí.

Na což zastánci homosexuálních sňatků odpovídají, že zákon úřadům přikazuje možnost registrovaného partnerství nabízet.

I kdyby to mělo být jen formou podpisu a registrace bez jakékoli ceremonie.