|
Anglikánská církev nepřeje občanským svazkům svých kněží | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Své ano si budou moci od letošního prosince říct v Británii i homosexuální páry. Nebudou sice uzavírat přímo manželství, ale svůj vztah stvrdí v "občanském partnerství". Svatební zvony na kostelech anglikánské církve jim k tomu ale nezahrají. Anglikánská církev totiž tento týden oznámila, že kněží párům stejného pohlaví nebudou sloužit svatební obřady. A překážky čekají i homosexuální kněží, kteří by snad chtěli takové partnerství uzavřít. Zůstat v celibátu Anglikánská církev vydala směrnice, jak postupovat poté, co zákon o občanském partnerství vstoupí v platnost. A myslí v nich i na své duchovní. Biskupové chtějí, aby homosexuální kněží, kteří by chtěli takové partnerství uzavřít, nejprve o celé věci promluvili se svým biskupem. Není však jasné, co se stane, když o svém rozhodnutí biskupa neinformují. Církev také očekává, že kněží by měli tak jako tak setrvat v celibátu, tedy nežít v takovém partnerství sexuálním životem. Porušení tohoto slibu pak má být důvodem k disciplinárnímu řízení. Lze si však těžko představit, jak se o porušení celibátu chtějí biskupové dozvědět... "Křesťanská tradice uznává přátelství mezi lidmi stejného pohlaví," připomíná biskup norwichský Graham James. "Ale jednou z problematických věcí v naší kultuře je sexualizace partnerství a podezření, že každé z nich musí mít sexuální podtext." "A myslím, že jednou z věcí, kterou církev může udělat, je dokázat charakter přátelství, hodnotu partnerství v celibátu a oslavu cudnosti jako možnosti života ve společnosti," říká Graham James. Anglikáni a homosexualita Anglikánská církev ve svém oficiálním vyjádření poznamenává, že uzákonění partnerství homosexuálů napravuje určitou nespravedlnost u lidí, kteří byli po dlouhou dobu obětí předsudků a diskriminace.
Zároveň ale dodává, že partnerství homosexuálů může vytvořit nové anomálie; a v praxi - i když to zákon nijak nepředpokládá - si bude uzurpovat jedinečnou pozici tradičních manželství. Anglikánská církev však v tomto tématu nezní jedním hlasem. Postoj k homosexualitě představuje dlouhodobý spor mezi liberálním a konzervativním křídlem. Což platí celosvětově. Anglikánskou církev v minulosti rozdělilo například to, že ve Spojených státech byl biskupem vysvěcen Gene Robinson, který se netají svou homosexuální orientací. Mezi mužem a ženou Na téma panují různé názory i mimo anglikánskou církev, ve společnosti obecně. Například ani Česká republika přes opakované pokusy zákon o registrovaném partnerství osob stejného pohlaví dosud nepřijala. Graham James, biskup z Norwiche, má názor jasný, zdůrazňuje přesto, že kněží musí ve věci občanských partnerství homosexuálů postupovat citlivě. "Homosexuální lidé jsou v církvi vítáni. Ale samozřejmě to, co církev vždy říkala, je, že normální prostředí pro sexuální aktivitu je uvnitř manželství." "Manželství je životní svazek mezi mužem a ženou. A nestalo se nic, co by to mělo změnit," myslí si oslovený biskup anglikánské církve. Platí proto doporučení arcibiskupů anglikánské církve, aby jednotlivé kostely po 5. prosinci, kdy zákon o občanském partnerství vstoupí v Británii v účinnost, nevykonávali svatební obřady u osob stejného pohlaví. |
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||