|
Britské návrhy boje proti terorismu provázejí kontroverze | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Devadesát dní ve vazbě bez obvinění. Za propagaci terorismu pět let vězení. Za šíření teroristických publikací sedm let vězení. Takové jsou některé návrhy nových protiteroristických zákonů, které hodlá prosazovat britská vláda. Británie přitom už nyní patří mezi země s vůbec nejtvrdšími zákony pro boj proti terorismu. Vláda požadavky na jejich další zpřísnění a zavedení zcela nových zákonů vysvětluje především tím, že se situace v boji proti terorismu změnila. Rozšířit pravomoci policie Policie podle britské vlády potřebuje silnější pravomoci. Terorismus je jiný než ostatní zločiny a policie si prý nemůže dovolit čekat na to, až shromáždí důkazy obvyklou cestou, protože to už by mohlo být pozdě. "Policie a tajné služby pracují na velmi komplikovaných případech. Moderní podmínky přitom vyžadují, aby policisté dekódovali informace, spolupracovali na mezinárodní úrovni a prosívali ohromné množství dat." "A na to doba dvou týdnů nestačí," hájí návrh na prodloužení vazby bez sdělení obvinění až na tři měsíce britský ministr vnitra Charles Clarke. Tento jeho návrh spolu s možností pětiletého vězení za schvalování teroristických útoků patří mezi nejproblematičtější. Terorista, policejní informátor Vláda zvažuje i možnost, že by lidem podezřelým z terorismu umožnila "vykoupit se" tím, že by se stali policejními informátory. Některé návrhy ale mohou projít snadněji - například trest až doživotního vězení pro ty, kdo přímo připravují teroristické útoky, nebo deset let vězení za poskytování či podstupování výcviku k teroristickým útokům. Ministr vnitra Charles Clarke se pro návrhy snaží vyjednat politickou podporu. Návrhy proto předem nabídl opozici ke zhodnocení. Konzervativci i liberální demokraté si zachovávají odstup. A vzhledem k potížím, jaké měla vláda Tonyho Blaira s prosazováním protiteroristických zákonů v minulém funkčním období, konečná podoba zákonů i rychlost jejich přijetí je velmi nejasná. Proti se staví i někteří představitelé muslimských organizací. Omar Farúk z Britské islámské společnosti například argumentuje: "Držet muslimy tři měsíce ve vazbě bez obvinění a nakonec je propustit s tím, že se policie spletla, jen zradikalizuje ty, kdo byli takto pro nic za nic perzekuováni. A povede to k nepřátelství mnoha mladých muslimů." Do Alžíru ne Britská policie nově zatkla sedm lidí, prý islámských extremistů původem z Alžíru.
Všechny chce vyhostit navzdory kritice ochránců lidských práv upozorňujících na chabé standardy lidských práv v této severoafrické zemi. Británie chce však rozpor s Evropskou úmluvou o lidských právech zakazující vydávání lidi do zemí, kde jim může hrozit perzekuce či mučení, řešit dvoustrannými dohodami především se zeměmi Blízkého východu a severní Afriky, tedy i Alžírskem. Podobnou smlouvu již Británie uzavřela s Jordánskem. Po útocích na Londýn ze 7. července je nyní v Británii ve vazbě 17 lidí různých národností, údajně islámských extremistů, které chce ministerstvo vnitra vyhostit. Mezi nimi je například jordánský radikální duchovní Abú Katáda. |
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||