Václav Sochor redaktor BBC

	Irácké volby nejsou prvními od pádu minulého režimu

Kolikrát už jsme podobné metafory slyšeli, ať už v souvislosti s událostmi jako bylo dopadení Saddáma Husajna, nebo při každém hlasování, k němuž v Iráku od konce války došlo?

A nebylo jich zrovna málo.

Čím se tedy ty nynější volby do parlamentu odlišují od těch minulých a proč by měly být zapsány do dějin, jak včera řekl například americký prezident George Bush?

Význam voleb

Je pravda, že to nejsou první volby od pádu minulého režimu v Iráku.

Dokonce to nejsou ani první volby do parlamentu, jejich výjimečnost ovšem spočívá v tom, že nové zákonodárné shromáždění, které z nich vzejde, nebude na rozdíl od toho dosavadního přechodné, ale regulérní, se čtyřletým funkčním obdobím.

A stejně na tom bude také vláda, kterou by měl parlament následně schválit.

Apel na voliče

Irácká politická reprezentace si samozřejmě uvědomuje, že hlasování už letos bylo víc než dost, a proto se snaží předejít případné únavě voličů různými apely a vystoupeními.

	Iráčtí politici předcházejí únavě voličů různými apely a vystoupeními

V předvečer hlasování se na své spoluobčany obrátil také prezident Džalál Talabání, který prohlásil:

"Učiňme čtvrtek dnem, který bude stát za to oslavovat - dnem národní jednoty a vítězství nad terorismem."

K naplnění těchto vznešených cílů by měla přispět také očekávaná větší účast iráckých sunnitů.

Ti minulé volby do parlamentu v lednu buď úmyslně bojkotovali, nebo jim strach z možného útoku nedovolil vyrazit k volebním místnostem.

Jak v rozhovoru pro BBC uvedl reportér polské veřejnoprávní televize v Bagdádu Piotr Gorecki, tentokrát je bezpečnostní situace po všech stránkách příznivější. Sunnitští politici prý navíc pochopili, že je pro ně výhodnější zapojit se, než klást pasivní odpor.

Gorecki dodal, že v předvečer voleb vládl v hlavním městě Bagdádu klid, děti si hrály v ulicích. Poklidnou atmosféru narušily až násilnosti a minometný útok ve čtvrtek ráno.

Volební systém

Opět se volí podle systému poměrného zastoupení, ovšem dílčí novinky tu jsou.

Učiňme čtvrtek dnem, který bude stát za to oslavovat - dnem národní jednoty a vítězství nad terorismem Džalál Talabání, irácký prezident

V lednových volbách byl v podstatě Irák jedním velkým volebním obvodem.

Tentokrát však byl každé z osmnácti provincií předem přidělen přesný počet mandátů z celkového počtu 275 křesel v Národním shromáždění, o něž se kandidáti ucházejí.

Volební účast na tom nemůže nic změnit. Politické spektrum, které se voleb účastní, čítá přes tři stovky různých stran a koalic a je dost nepřehledné.

Kdo kandiduje, kdo sestaví vládu?

Většinou se nicméně jako o hlavních favoritech hovoří o pěti formacích.

Je to momentálně vládnoucí aliance šíitských náboženských stran, kurdský blok, dvě koalice sunnitských Arabů a sekulární aliance vedená expremiérem Ajádem Allávím.

Podle ústavy musí nejméně čtvrtinu křesel v parlamentu obsadit ženy.

Co se týče formování příští vlády, nebude tento proces určitě o nic jednodušší než u té přechodné - tehdy se přesná podoba kabinetu rodila tři měsíce.

I když je velmi pravděpodobné, že i tentokrát bude vládu sestavovat šíitský premiér, bez koaličních partnerů se zřejmě neobejde.

A tak ve volbách nepůjde jen o vítězství, ale také o pozici jazýčku na vahách, kterým budou samozřejmě chtít být všichni: Kurdové, sunnité i sekulární strany.