Vojenská vláda v Barmě vězní Aun Schan Su Ťij už deset let

Slyšení by mělo proběhnout během příštích dvou týdnů.

Americký velvyslanec při OSN John Bolton v požadavku na slyšení o Barmě uvedl, že je tato země zdrojem nestability v regionu kvůli vlažnému přístupu k pašování drog, běžnému porušování lidských práv a také kvůli zastavenému demokratickému procesu.

Jak Bolton uvedl v rozhovoru pro BBC, mezinárodní represivní politika Barmy přispěla k odchodu velkého počtu uprchlíků ze země.

Před týdnem barmská vojenská vláda o další rok prodloužila domácí vězení disidentky Aun Schan Su Ťij, které je 60 let.

Otázka Barmy i na summitu ASEANu

Barmou by se měl zabývat také summit Společenství zemí jihovýchodní Asie (ASEAN) příští týden v Malajsii.

Podle skupiny zákonodárců, která navrhla zařazení této otázky do programu konference, Společenství pohrozí Barmě možným vyloučením, pokud během následujících dvanácti měsíců vláda nezahájí reformy.

Podle malajsijského ministra Nazriho Azíze připomíná zacházení s disidentkou Su Ťij doby Hitlera a Stalina.

Nositelka Nobelovy ceny za mír Su Ťij prožila od roku 1989 v domácím vězení téměř deset let.

Většinu života strávila ve Velké Británii, než se v roce 1988 vrátila do Barmy, aby se starala o svou nemocnou matku.

Když vypukly celonárodní prodemokratické protesty, stala se dcera národního hrdiny Aun Schana vůdkyní opozice.

Su Ťij se podílela na založení Národní ligy pro demokracii, která v roce 1990 s převahou vyhrála volby.

Moc jí měla být předána až po přijetí nové ústavy, ale strana byla postupně ochromována a nakonec zakázána.

Nobelova cena za mír jí byla v roce 1991 udělena na popud tehdejšího československého prezidenta Václava Havla.