Ariel Šaron požádal premiéra Kacava o vypsání předčasných voleb

Jak uvádí zpravodajka BBC v Jeruzalémě, Šaron v pondělí zároveň oznámil, že odchází ze strany Likud a zakládá novou středovou stranu.

Všechny oči jsou zde upřeny na Ariela Šarona - muže, který obrátil izraelskou politiku na ruby. Premiér opouští stranu Likud, kterou počátkem 70. let minulého století spoluzakládal, a do předčasných voleb chce jít s novým politickým subjektem.

Šaron se snaží do nové strany získat respektované izraelské politiky z pravého i levého středu.

Čtrnáct ze 40 poslanců Likudu, včetně pěti ministrů, již oznámilo, že do nové strany vstoupí.

Šaronův odchod z Likudu posune stranu více doprava, zatímco nedávné zvolení odborového předáka Amira Perece do čela Strany práce přibližuje labouristy socialistickému programu.

Politický střed tak zůstává neobsazen.

Mnoho Izraelců vyjadřuje nadšení, že po desetiletích, kdy se ve volbách rozhodovali téměř výlučně podle otázek národní bezpečnosti, budou mít na výběr ze tří velmi odlišných stran.

Změny na izraelské politické scéně přivítali i přední palestinští politici, kteří si od nich slibují urychlení mírového procesu.

Dlouholetý palestinský vyjednavač Sajíb Irikát přirovnal nejnovější Šaronovy kroky k výbuchu politické sopky a označil je za nejdůležitější politickou událost, kterou Izraeli za posledních 40 let zažil.

Nová strana

Ariel Šaron odchází v momentě, kdy je mu podle průzkumů veřejnost nakloněna.

Šaron je dominantní silou centristické politiky od chvíle, kdy rozhodl o odchodu Izraele z pásma Gazy.

Vytvoření nové politické strany středu by ale bylo pro tohoto 77letého politika sázkou do loterie. Nové strany v izraelské politice přežívají jen výjimečně.

Perec 'zahájil kampaň'

Šaron bude mít těžkou konkurenci v podobě nového lídra Strany práce Amira Perece, který se u veřejnosti rovněž těší značné oblibě.

Strana práce v neděli odhlasovala svůj odchod z vládní koalice, a předčasné volby jsou tak zřejmě nevyhnutelné.

Perec na jednání ústředního výboru strany přednesl projev, který se může pokládat už za jeho první předvolební řeč.

Napadl v něm Šaronovu ekonomickou politiku a vyzval izraelské voliče, aby se rozhodli pro jeho vlastní - jak uvedl - "novou společenskou smlouvu".

Blesk z čistého nebe?

Pozorovatelé a komentátoři krok Ariela Šarona částečně očekávali. Mnozí naznačovali možnost tohoto vývoje od chvíle, co v souboji o předsednictví Strany práce zvítězil odborový předák Amir Perec, který se nijak netajil svým odporem k existenci vlády národní jednoty.

Rozpad koaliční vlády a ztráta většiny v parlamentu znamená nutnost nových voleb, Arielu Šaronovi se do nich přitom zjevně nechce v čele strany, která je vnitřně rozštěpená.

Hlavním důvodem nejednoty v Likudu je odpor členské základny k Šaronově vlastní politice, především k rozhodnutí zrušit židovské osady v pásmu Gazy a stáhnout odtamtud také izraelskou armádu.

Na základě odporu k Šaronovu novému "kurzu teritoriálních ústupků", jak ho nazývají jeho odpůrci, se uvnitř strany zformovalo několik protišaronovských křídel, nejsilnější z nich vede bývalý premiér Benjamin Netanjahu.

Prozíravý krok?

Likud je momentálně nejsilnější izraelskou stranou, mnozí komentátoři si proto kladou otázku, zda se Arielu Šaronovi odchod ze stranických řad může politicky vyplatit.

Podle jeruzalémské zpravodajky BBC Katji Adlerové izraelský premiér jednal s rozmyslem a rozhodně nečiní krok do neznáma.

"Průzkumy veřejného mínění, které se v izraelských médiích v posledních dnech objevily, dávají Šaronovi velké šance na úspěch, neboť on sám je mnohem populárnější než Likud. Dá se proto předpokládat, že jej značná část voličů bude následovat," soudí zpravodajka Katja Adlerová.