Ariel Šaron požádal premiéra Kacava o vypsání předčasných voleb

Šaron zároveň oznámil, že odchází ze strany Likud a založí novou středovou stranu.

Izraelský prezident Moše Kacav po schůzce s Šaronem potvrdil, že ho premiér požádal o rozpuštění parlamentu:

"Premiér mne požádal o rozpuštění Knesetu a vyhlášení předčasných voleb. Jako důvod uvedl, že současné složení a nedostačující vládní většina v Knesetu nepomáhá řádné činnosti kabinetu."

Pokud jiný kandidát nebude schopen do tří týdnů sestavit vládu, měly by se podle Kacava předčasné volby konat co nejdříve.

Podle předsedy Knesetu Reuvena Rivlina je nejpravděpodobnější, že by se tyto volby konaly v březnu příštího roku.

O vyvolání předčasných voleb usiluje i nový předseda Strany práce Amir Perec, který voličům nabízí socialistický program.

Šaron opouští Likud

Izraelský premiér rovněž písemně oznámil, že opouští stranu Likud a založí novou stranu středu. Šaron patřil k zakladatelům Likudu - jeho pravicové křídlo ale kritizovalo rozhodnutí premiéra o stažení Izraele z pásma Gazy.

Šaron si s dalšími politiky strany Likud v mnoha ohledech nerozumí.

U členů Likudu vyvolal Ariel Šaron odpor rozhodnutím stáhnout se z pásma Gazy. Mnoho z nich se domnívá, že by se Izrael neměl vzdávat území.

Premiér s nimi ale nesouhlasí. Je přesvědčen o tom, že existuje střední proud - většina obyčejných Izraelců, kteří si nepřejí vládnout Palestincům a kteří jsou také ochotni vzdát se části území, pokud se tak stane z vlastní vůle Izraele.

Nová strana

Ariel Šaron odchází v momentě, kdy je mu podle průzkumů veřejnost nakloněna.

Šaron je dominantní silou centristické politiky od chvíle, kdy rozhodl o odchodu Izraele z pásma Gazy.

Vytvoření nové politické strany středu by ale bylo pro tohoto 77letého politika sázkou do loterie. Nové strany v izraelské politice přežívají jen výjimečně.

Perec 'zahájil kampaň'

Šaron bude mít těžkou konkurenci v podobě nového lídra Strany práce Amira Perece, který se u veřejnosti rovněž těší značné oblibě.

Strana práce v neděli odhlasovala svůj odchod z vládní koalice, a předčasné volby jsou tak zřejmě nevyhnutelné.

Perec na jednání ústředního výboru strany přednesl projev, který se může pokládat už za jeho první předvolební řeč.

Napadl v něm Šaronovu ekonomickou politiku a vyzval izraelské voliče, aby se rozhodli pro jeho vlastní - jak uvedl - "novou společenskou smlouvu".

Blesk z čistého nebe?

Pozorovatelé a komentátoři krok Ariela Šarona částečně očekávali. Mnozí naznačovali možnost tohoto vývoje od chvíle, co v souboji o předsednictví Strany práce zvítězil odborový předák Amir Perec, který se nijak netajil svým odporem k existenci vlády národní jednoty.

Rozpad koaliční vlády a ztráta většiny v parlamentu znamená nutnost nových voleb, Arielu Šaronovi se do nich přitom zjevně nechce v čele strany, která je vnitřně rozštěpená.

Hlavním důvodem nejednoty v Likudu je odpor členské základny k Šaronově vlastní politice, především k rozhodnutí zrušit židovské osady v pásmu Gazy a stáhnout odtamtud také izraelskou armádu.

Na základě odporu k Šaronovu novému "kurzu teritoriálních ústupků", jak ho nazývají jeho odpůrci, se uvnitř strany zformovalo několik protišaronovských křídel, nejsilnější z nich vede bývalý premiér Benjamin Netanjahu.

Prozíravý krok?

Likud je momentálně nejsilnější izraelskou stranou, mnozí komentátoři si proto kladou otázku, zda se Arielu Šaronovi odchod ze stranických řad může politicky vyplatit.

Podle jeruzalémské zpravodajky BBC Katji Adlerové izraelský premiér jednal s rozmyslem a rozhodně nečiní krok do neznáma:

"Průzkumy veřejného mínění, které se v izraelských médiích v posledních dnech objevily, dávají Šaronovi velké šance na úspěch, neboť on sám je mnohem populárnější než Likud. Dá se proto předpokládat, že jej značná část voličů bude následovat," soudí zpravodajka Katja Adlerová.

Podobný krok plánují i někteří další členové Likudu včetně vicepremiéra Ehuda Olmerta a několika dalších ministrů.

Strana, kterou by měl Šaron založit, je navíc už teď označována za centristickou, což podle pozorovatelů znamená, že by se o své voliče teoreticky neměl strachovat pouze pravicový Likud, ale možná i Strana práce.

Ta pod vedením Amira Perece hodlá udělat výrazný krok vlevo, což nemusí být všem voličům po chuti.