Martina Mašková redaktorka BBC

	Rozvášněné skupiny i v noci na pondělí zapalovaly další auta

Nad Paříží i v noci na pondělí létaly policejní vrtulníky a rozvášněné skupiny zapalovaly další auta.

Z chudých pařížských předměstí se nepokoje rozšířily do dalších měst, auta hoří v ulicích Nantes, Toulouse i Rouenu. Během střetů už byly zraněny desítky policistů.

Násilí ve větším rozsahu, zejména vypalování aut, vypuklo 27. října poté, co na pařížském předměstí Clichy-sous-Bois zahynuli po zásahu elektrickým proudem dva mladíci, kteří se chtěli schovat v trafostanici.

Proč mlčel Chirac?

K pouličním bouřím se v neděli vůbec poprvé vyjádřil prezident Jacques Chirac. Obnovu pořádku označil za prioritu.

	Prezident Chirac se k nepokojům vyjádřil poprvé až v neděli

Nepokoje ale trvají už jedenáctou noc. A tak se předseda opozičních socialistů Francois Hollande emotivně tázal, kde byl prezident ve chvíli, kdy ho bylo tak třeba.

Proč Chirac dříve nepromluvil, se ptají i členové Chirakova Svazu pro lidové hnutí (UMP).

Poslanec za vládní Svaz pro lidové hnutí Nicolas Dupont-Aignan Chiraka vyzval, aby se vyjádřil co nejdříve.

"Je to hlava státu a stát má problémy, měl nás uklidnit," řekl Dupont-Aignan BBC.

Pořádek především

Prezident nakonec vystoupil po nedělní schůzce rady bezpečnosti státu. Jeho projev odvysílala televize v přímém přenosu.

Opravdu na policisty stříleli. Je to vážně, horší než předtím. Obávám se, protože násilí se stupňuje Bernard Franio, policejní ředitel, Grigny

Chirac občanům řekl, že rada schválila několik opatření, zejména posílení bezpečnostních složek.

"Jde vlastně o urychlení procedur policie a orgánů činných v trestním řízení, aby násilníci co nejdříve stanuli před soudem. Za prioritu Chirac označil obnovu pořádku.

"Poslední slovo musí mít zákon," řekl prezident stanici BBC doslova. Proč prolomil mlčení až teď, s tím se občanům nesvěřil.

Střelba z brokovnice

I po Chirakově projevu vypukly násilnosti na jihopařížském předměstí Grigny, kde se dokonce střílelo.

Podle policie asi dvě až tři stovky lidí, převážně mladých, házeli po policistech kamením a najednou někdo v davu začal střílet.

	Podle informací policie došlo ke střelbě na policisty

Dva policisté byli vážně zraněni, dalších třicet lehce. Policejní velitel z Grigny, Bernard Franio řekl, že se policii situace vymyká z rukou:

"Opravdu na policisty stříleli. Je to vážně, horší než předtím. Obávám se, protože násilí se stupňuje," řekl BBC policista.

V sobotu v noci zapálil dav v Grigny základní školu a mateřskou školku, nemluvě o hořících autech.

Stížnosti výtržníků

Protestující se cítí z nejrůznějších důvodů uraženi, mají pocit občanů druhé kategorie.

Francouzská televize se na názor ptala obyvatel na pařížském předměstí Seine-Saint-Denis, kde nepokoje před deseti dny začaly.

Muž, který se představil jako Músá Dialo, si postěžoval, že úřady zatím neobjasnily smrt dvou mladíků v trafostanici v Clichy.

Jiný Pařížan prohlásil, že důvodem je to, že policisté použili slzný plyn proti věřícím v mešitě.

Jiný obyvatel hlavního města, Muhammad Houari, ukázal televiznímu štábu své francouzské doklady:

"Mám sice francouzské občanství, ale nemůžu sehnat práci, kvůli svému jménu," postěžoval si Houari.

Léta šedesátá

Alain Bauer, kriminolog z pařížské Sorbonny, BBC řekl, že vláda si musí poradit s řadou sociálních problémů:

	Nepokoje začaly na chudých předměstích Paříže

"Na problémy, které se týkají školství, zaměstnanosti a rasové diskriminace je třeba reagovat organizovaně, koordinovaně a přiměřeně, s uvážením," míní Bauer.

Podle něj v zemi existuje vůle k obnovení práva a pořádku a platí to i pro některá z chudých předměstí.

"Tamní obyvatele většinou nepokoje zaskočily, připadají si jako rukojmí a nechtějí už nic podobného v životě zažít," dodává kriminolog.

Některým Francouzům se vybavuje vlna studentských bouří z konce šedesátých let. Tentokrát se ale nebouří studenti a dějištěm jsou hlavně chudá předměstí.

"Je to podobná situace, protože nepokoje se šíří po celé zemi - a nejen po předměstích, ale i v centrech Paříže a Toulouse," řekl BBC poslanec Noel Mamére.

Skrytá diskriminace?

"Tito mladí lidé se těžko dostávají na trh práce, protože ani nechodili do školy, to už je několikátá generace imigrantů," řekl BBC člen francouzské socialistické strany Karel Košťál.

Někteří komentátoři píší či mluví o skryté rasové diskriminaci.

Když si ministr vnitra pozve televizi a řekne, že jde o lůzu, kterou spláchne hadicí, mládež mu to s nadšením vrátí A. J. Liehm, publicista, Paříž

"Francie xenofobní není, když si uvědomíte, jak je barevná je Paříž," namítá Košťál.

Někteří komentátoři míní, že Francie selhává ve svém občanském a laickém principu, na jehož základě například stát loni zakázal muslimkám nosit ve školách šátky.

"Krom rovnosti před zákonem je třeba důsledně řešit sociální nespravedlnost, míní Karel Košťál.

Podle jiných přispívá ke špatné integraci malá pružnost francouzského trhu práce, kdy zaměstnavatelé nemohou pružně přijímat lidi do práce i propouštět.

Hra na revolucionáře?

"Proč se lidé neptají, jak to bylo v Los Angeles, Gloucesteru? " podivoval se pařížský novinář A. J. Liehm.

Jak BBC řekl, základ nepokojů je vždy sociální. Ve Francii přitom žije osm milionů Arabů či Afričanů.

Podle jednoho pařížského zastupitele si mladí hrají na revolucionáře, či na palestinskou intifádu, kterou viděli v televizi.

"Když si ministr vnitra pozve televizi a řekne, že jde o lůzu, kterou spláchne hadicí, mládež mu to s nadšením vrátí," interpretuje chování mladých výtržníků Liehm.

Všechny vlády, ať už socialistické či pravicové tvrdí, že se budou problém přistěhovaleckých komunit řešit.

Ve Francii proto komentátoři nepřisuzují nynější nepokoje jen současné vládě. Někteří jsou ale optimisty, co se týče možnosti úřadů ukončit násilí:

"V neděli se vysílal důležitý fotbalový zápas a nepokoje trochu utichly," uvedl pro BBC novinář A.J.Liehm.