|
Britové poslali na pomoc zatčeným v Basře tanky | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Britští vojáci se na jihu Iráku v pondělí ocitli v otevřeném konfliktu s částí obyvatel Basry, když se pomocí tanků pokusili osvobodit své dva kolegy z místního policejního vězení. Rozvášněný dav Iráčanů jedno z vozidel zapálil a jen zázrakem neskončil celý incident tragicky. Britové byli přitom až dosud pyšní na to, že právě v jejich sektoru byl relativní klid. Na jihu Iráku přibývá incidentů Ovšem souběžně s tím, jak rostl počet a vážnost útoků ve středním Iráku a přímo v Bagdádu, zvyšoval se také v posledních dnech a týdnech počet incidentů na jihu země, kde od začátku invaze do Iráku operují britská vojska. Některé z nich si navíc vyžádaly britské oběti a Britové shodou okolností o uplynulém víkendu zatknuli dva podezřelé stoupence militantního duchovního Muktady Sadry. Pondělní tanková zteč v Basře byla podle všeho preventivním krokem, aby jeho přívrženci dva britské vojáky z policejní stanice neunesli a nezabili. Obavy o vztahy s iráckými úřady Okolnosti zatčení obou britských vojáků zůstávají poněkud nejasné. Mimo jiné proto, že se pohybovali v arabském civilním oděvu a byli vybaveni výbušninami a zbraněmi. Znepokojení nad incidentem vyjádřil bývalý šéf zahraničního výboru v parlamentu Donald Anderson. Podle něj by mohl být náznakem toho, že dosud relativně dobré vztahy britské armády s místními úřady utrpěly vážnou trhlinu. Islámská strana: "Šlo o velkou chybu!"
K incidentu se zprostředkovaně vyjádřila irácká strana - podle londýnského mluvčího Islámské strany Farída Sabra je událost zastřena spoustou nejasností: "Ze strany britské vlády šlo o velkou chybu. Měli počkat alespoň do úterý, aby vyjednali jejich propuštění." "Navíc je potřeba zodpovědět na spoustu otázek: Proč na sobě měli civilní šaty a proč na iráckou policii stříleli?" Liberální demokraté chtějí stažení vojsk Podle očekávání se z včerejších dramatických okamžiků v Basře pokusili v Británii vytěžit politický kapitál menšinoví opoziční liberální demokraté, kteří požadují, aby britská vláda měla jasnou a čitelnou strategii pro odchod britských jednotek z Iráku. Podle jejich mluvčího pro zahraniční záležitosti Menziese Campbella šlo o velmi znepokojující scény. "Pokud jsou odrazem zhoršujících vztahů mezi místním úřady a britskou armádou, pak to jen zdůrazňuje, že by měla existovat přesně formulovaná strategie ke stažení vojsk z Iráku," uvedl Campbell. I když incidenty samy o sobě nepovedou ke stažení britských vojsk, zvýší zřejmě tlak Londýna na současnou vládu v Bagdádu, aby uspíšila politický proces schválení nové ústavy. Ty by měly stabilizovat situaci v zemi tak, aby koaliční vojska mohla z Iráku během jednoho či dvou let odejít. |
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||