Jan Čáp redaktor BBC

VÝSLEDKY NĚMECKÝCH VOLEB CDU/CSU 35,2 (225) SPD 34,3 (222) Zelení 8,1 (51) FDP 9,8 (61) Die Linke 8,7 (54) v procentech (v závorce počet křesel)

"Na CDU čekalo skličující vítězství, poražená SPD triumfuje," uvedla agentura Reuters po zveřejnění nejtěsnějších výsledků voleb do Spolkového sněmu v poválečné historii Německa.

Konzervativní opoziční blok CDU/CSU Angely Merkelové v nich získal 35,2 procenta odevzdaných hlasů, zatímco vládní SPD Gerharda Schrödera o devět desetin procenta méně.

Ani jedna z obou stran není schopna vytvořit většinovou vládu s předpokládaným menším koaličním partnerem.

Taktické hlasování

"Ti, kdo chtěli změnu na postu kancléře, se dočkali debaklu," prohlásil kancléř Schröder.

Podle něj voliči nechápou aroganci CDU/CSU, s níž Angela Merkelová tvrdí, že jí katastrofální výsledek poskytuje mandát k řízení Německa.

"To se nestane," dodal sebevědomě předseda sociálních demokratů.

Opoziční blok CDU/CSU nakonec volby vyhrál o necelé procento hlasů. V květnu mu průzkumy dávaly dvacetiprocentní náskok a ještě minulý týden sedm procent navrch, takže na šampaňské to nebylo.

Ztráty obou stran

V ústředí CDU, kde se chystali slavit, zjevně nemohli výsledkům voleb do Spolkového sněmu uvěřit.

Místo pro CDU hlasovali lidé často pro FDP, aby zabránili vzniku velké koalice Ursula von der Leyenová

Namísto triumfu získali konzervativci v neděli ještě méně hlasů než v roce 2002. Jejich kandidátka Angela Merkelová se však tvářila statečně.

Opoziční kandidátka opakovala, že rudozelený kabinet ztratil mandát. A že je třeba sestavit stabilní vládu, což považuje za úkol křesťanských demokratů.

Ursula von der Leyenová kandidovala za CDU a příčiny těsného výsledku vysvětluje tím, že křesťanské strany měly údajně hodně taktizujících voličů.

"Místo pro Křesťansko-demokratickou unii (CDU) hlasovali pro FDP, aby zabránili vzniku velké koalice. Na druhé straně je fakt, že SPD vedla úspěšnou kampaň," připouští poslankyně Bundestagu.

Nedělní výsledky podle ní nejsou úspěchem pro žádnou z velkých stran:

"Obě historicky ztrácejí a to znamená, že lidé je považují za stále méně kompetentní," dodává Ursula von der Leyenová.

Ústřední volební komise sdělila, že blok CDU/CSU bude mít ve Spolkovém sněmu 225 poslanců, tedy o tři mandáty více než sociální demokraté.

"Mám pocit, že jsme potvrdili, že v příštích čtyřech letech bude mít naše země stabilní vládu pod mým vedením," přihlásil se vzápětí o sestavování nového kabinetu dosavadní kancléř Schröder.

Co Drážďany?

V drážďanském obvodu se kvůli úmrtí místní kandidátky bude hlasovat až 2. října.

Pokud by SPD získala tři mandáty v Drážďanech, stala by se nejsilnější formací v Bundestagu a Gerhard Schröder by měl šanci stát se opět kancléřem Daniel Kaiser, zvláštní zpravodaj BBC v Německu

Tamní voliči už ale nemohou příliš ovlivnit fakt, že ani jedna z tradičních formací (tj. CDU/CSU s liberály ani SPD se Zelenými) nedají ve Spolkovém sněmu dohromady většinovou vládu.

Podle našeho zvláštního zpravodaje Daniela Kaisera je téměř vyloučené, že by se křesťanské strany stáhly Angelu Merkelovou z kancléřské nominace:

"Pokud by sociální demokracie získala tři mandáty v Drážďanech, stala by se nejsilnější formací v Bundestagu a Gerhard Schröder by měl šanci stát se opět kancléřem."

Koaliční varianty

Teoreticky přicházejí stále v úvahu i varianty trojkoalic, které by v Bundestagu většinu měly, ale proti takovým konstelacím před volbami vystupoval vždy některý z potřebných politických partnerů.

	Guido Westerwelle popřel úvahy o trojkoalici SPD-Zelení-FDP

V neděli dementoval případný vstup své strany do trojkoalice s SPD a Zelenými předseda FDP Guido Westerwelle.

Řada politologů je přesvědčena o tom, že dojde k sestavení velké koalice. Gerhard Schröder ji ovšem v televizní debatě podmínil tím, že by v čele takového svazku musel stát on sám.

"Pokud paní Merkelová utvoří koalici s FDP a Zelenými, nemůžu proti tomu ale nic namítat, " řekl také na poslední předvolební debatě Schröder.

Někteří ekonomové tvrdí, že by taková trojkoalice znamenala naději na pokračování ekonomických reforem.

Europoslanec za Stranu Zelených Milan Horáček v rozhovoru pro BBC připustil, že Zelení jsou debatám s Angelou Merkelovou otevření:

"Musela by například ustoupit ve věci jaderné energetiky nebo nabídnout rozumné rozvíjení beztak nutných reforem."

Jak dodává, za svou politickou kariéru zažil koalice křesťanských stran se Zelenými například v Porúří.

Zatímco sociální demokraté ztratili na úkor nové Levicové strany, Zelení nezaznamenali zásadní pohyb voličů.

Nominuje prezident

Kandidáta na kancléře navrhuje spolkový prezident – v současnosti jím je Horst Köhler.

"Snaží se navrhnout kandidáta s reálnou šancí na zvolení," vysvětluje Vladimír Handl.

Pokud návrh nebude akceptován, volil by kancléře parlament ze svého středu, nejprve absolutní a pak relativní většinou hlasů.

Pak schvaluje tohoto kandidáta prezident. Kdyby ho odmítl, musely by být vypsány nové volby.