Helena Berková redaktorka BBC

Čekají se spíš střety názorů než zbraní

První jsou Palestinci, druzí židovští osadníci. Izrael o půlnoci místního času - ve 23.00 středoevropského času - zahájil stahování z pásma Gazy.

Podle podmínek vyklizení pásma mají zbývající židovští osadníci 48 hodin na odchod z oblasti.

Pokud tak neučiní, hrozí jim násilný odsun. Signálem k zahájení akce bylo spuštění zábrany na přechodu Kissufim - na němž visí cedule s upozorněním, že vstup do pásma Gazy je už nezákonný.

Hladce odneseni?

Zbývající osadníci by měli z pásma odejít do půlnoci ze 16. na 17. srpna. Izraelský generál Gyu Tzur vyjádřil naději, že odchod proběhne hladce:

Většina osadníků nebude dělat potíže, jsou to zodpovědní lidé generál Gyu Tzur

"Většina osadníků nebude dělat potíže, jsou to zodpovědní lidé," řekl izraelský generál.

Na otázku novinářů, co vojáci udělají, když se někteří osadníci uchýlí k násilnostem, generál odvětil: "Poradíme si s nimi."

Armáda se chce zřejmě vyhnout střetům, takže, jak oznámila, zatím - přesněji až do středy - nevstoupí do pěti osad označovaných za bašty odporu.

Tamní osadníci už dali najevo, že vojáci tam nejsou vítaní. Uvědomění o lhůtě k odchodu těmto osadníkům zašlou poštou.

BBC se zeptala příslušnice izraelské armády Šolomit Koblinové, co bude s těmi, kteří odmítnou odejít - ta zdůraznila, že vojáci budou osadníky k odchodu přemlouvat:

"Nebudeme se s nimi hádat, ale pokusíme se je přesvědčit, ať to trvá sebedéle - můžeme u nich sedět celé hodiny a vysvětlovat, že stejně musejí pryč, je jen otázkou jak," říká příslušnice izraelských sil - a jak dodává, na svou práci moc pyšná není.

Jiní vojenští představitelé se ale netají tím, že armáda bude jednat rozhodně.

Země zaslíbená

Náčelník generálního štábu izraelské armády, generál Dan Halutz, prohlásil, že k Izraelcům, kteří odmítají odejít, se připojilo zhruba pět tisíc odpůrců stažení z pásma - ti se prý mohou uchýlit k násilí.

Vojáci k odchodu přemlouvají

Krátce po půlnoci už došlo i na potyčky s vojáky - údajně několik set lidí z největší osady Neve Dekalim zablokovalo hlavní příjezdovou silnici.

Neve Dekalim je jednou z těch pěti osad, kterým se vojáci zatím chtějí vyhnout. Další jsou Kfar Darom, Katif, Dugit a Atzmona.

S rozhodnutím premiéra Ariela Šarona stáhnout se z palestinských území - nesouhlasí Uri Plassey:

"Právo být tady nám nedala izraelská vláda, ale Bůh, který má všechno v rukou," říká odpůrce stahování Izraelců z pásma Gazy.

A rozhodně není sám - názor, nebo spíš přesvědčení o zemi zaslíbené, kterou dal Bůh svému vyvolenému lidu, Židům, mají i někteří rabínové - a argumentují Starým zákonem.

Rabín Tony Bayfield, který stojí v čele hnutí za reformu judaismu v Británii, to ale vidí jinak:

"Je to země zaslíbená Izraeli, ale já to beru spíš ve vztahu k mesiášství - a my nežijeme v mesiášských časech," říká rabín Bayfield.

Podle něj je tu mnohem naléhavější imperativ - a to harmonické soužití Izraelců a Palestinců a výhledově mírové soužití a dobré sousedské vztahy dvou států - Izraele a palestinského státu.

Stahování z Judeje

Většina osadníků už z pásma odešla, ale několik tisíc zůstalo. Někteří jsou přesvědčeni, že odsun z Gazy je teprve začátek:

Nemyslete si, že Gazou to skončí! Je tu ještě Samaří, Judea, Golanské výšiny, Galilea, Negev, židovský stát osadnice z pásma Gazy

"Nemyslete si, že Gazou to skončí! Je tu ještě Samaří, Judea, Golanské výšiny, Galilea, Negev, židovský stát. - A kdo to odskáče! Chudáci osadníci, které vyženou!" lamentuje jedna z osadnic.

Druhá nevěří v možnost mírového soužití Židů a Arabů: "Nejsme stejní, my myslíme a jednáme jinak než oni, a to se nezmění. Židé nemohou žít s Araby v míru," tvrdí osadnice.

Jak BBC řekla izraelská novinářka Taťána Hoffmannová, osadníci prakticky nemají v konfrontaci s tisíci vojáků prakticky šanci, pokud se nezačne střílet.

Osadníci sami tvrdí, že na své lidi nebudou útočit. Zřejmě ale budou klást pasivní odpor, takže je příslušníci bezpečnostních složek budou muset z domů vytáhnout a odnést.

Premiér Ariel Šaron tvrdí, že tento krok posílí bezpečnost Izraele. Podle něj není ani příliš ekonomické udržovat osm tisíc osadníků v milionovém palestinském moři.

O to víc bude usilovat o udržení osad na území západně od Jordánu, kde žije 240 tisíc Židů.

Palestinci: částečná radost

Co na to Palestinci? Stahování Izraele z pásma Gazy ještě před jeho začátkem ocenil palestinský vicepremiér a ministr informací Nabíl Šás:

Šaron tvrdí, že tento krok posílí bezpečnost Izraele

"Je to pro nás velká satisfakce - i když dočasná a omezená, protože chceme, aby Izraelci odešli ze všech palestinských území, která obsadili v roce 1967. Přesto je to krok směřující k naší svobodě a nezávislosti," řekl palestinský vicepremiér.

Významný představitel hnutí Hamas, šajch Hasan Jusuf, označil stahování Izraelců z pásma za historický krok a - jak doslova řekl - požehnání vykoupené krví a svatou válkou, džihádem:

"Tyto velké chvíle se zapíší do dějin zlatým písmem. Je to výsledek vytrvalosti palestinského lidu, který trvá na svých právech. Tak vypadá požehnání vydobyté krví, džihádem a mučednictvím!" řekl emotivně představitel palestinského radikálního hnutí Hamas.

Odchod Izraelců v noci ve městě Gaza oslavovali maskovaní ozbrojenci z hnutí Islámský džihád a jejich stoupenci:

Pochodovali centrem města a skandovali výzvy ke zničení státu Izrael. Zpravodajové uvádějí, že vedoucí představitelé Islámského džihádu takhle veřejně defilují jen zřídka.

Nová šance

Při odchodu z palestinských území by měl Izrael zbořit domy osadníků - a na jejich místě by měly vyrůst nové obytné komplexy - to je alespoň přání palestinské samosprávy, která chce zlepšit životní podmínky Palestinců v pásmu.

Celá oblast je chudá a hustě zalidněná, žije tam zhruba pět milionů Palestinců. Osady zabírají zhruba čtvrtinu pásma.

Mluvčí izraelského ministerstva zahraničí Gideon Meir vyjádřil naději, že pásmo jednou bude prosperovat:

"Myslím, že se o to musí přičinit i mezinárodní společenství. Palestincům se musí pomoci. Musíme se snažit, aby jejich ekonomika prosperovala," zdůraznil mluvčí izraelského ministerstva zahraničí.

Lapidárně řečeno - čím lepší ekonomika, tím méně důvodů k násilnostem. Pomoci by měla Evropská unie, částečně Spojené státy a také některé arabské země.

Zatím neměl nikdo chuť v pásmu Gazy investovat, protože místo nemělo žádnou jasnou budoucnost.

Když to teď bude území bez izraelské vojenské přítomnosti, tak podle Taťány Hoffmannové bude možná větší zájem podnikatelů z arabských států tam přesunout svoje firmy.