Sevan všechna obvinění rozhodně popírá

Program umožňoval v letech 1996-2003 irácké vládě bývalého prezidenta Saddáma Husajna prodávat omezené množství ropy a za získané peníze nakupovat jídlo, léky a další humanitární materiál.

Komise OSN, která vyšetřuje případná pochybení, ve své poslední zprávě uvádí, že vedoucí programu Benon Sevan přijal asi 150 tisíc dolarů od společnosti, která později v rámci programu mohla od Iráku nakupovat ropu.

Kromě Sevana zpráva z přijímání úplatků viní i Aleksandera Jakovleva, který měl v rámci programu na starosti právě udělování zakázek na iráckou ropu.

Jen několik hodin po zveřejnění zprávy Jakovlev u amerického federálního soudu přiznal, že od firem usilujících o různé kontrakty od OSN - a to i mimo zmíněný program - dostal celkově několik set tisíc dolarů.

OSN: Poučili jsme se

Sevan narozdíl od Jakovleva jakékoli pochybení popírá, přestože na svůj post v OSN v neděli rezignoval. Komise přesto doporučila zahájit proti němu trestní řízení.

Mluvčí generálního tajemníka OSN Kofiho Annana se domnívá, že celkový objem korupce v rámci tohoto bezprecedentního programu, jehož hodnota se pohybovala v řádech miliard dolarů, byl relativně nízký.

Zároveň vyjádřil přesvědčení, že se Spojené národy ze zjištěných chyb poučily a změnily některé procedury, aby se něco podobného nemohlo opakovat.

Komise, jíž předsedá bývalý šéf americké centrální banky Paul Volcker, zveřejní komplexní zprávu o programu Ropa za potraviny v příštích měsících.