Ahmadínedžáda pronásleduje jeho minulost

Prezident se ujímá úřadu v době, kdy Írán čelí rostoucí kritice ze zahraničí.

Mezinárodnímu společenství se nelíbí především rozhodnutí obnovit obohacování uranu, a to i přesto, že Írán zahájení prací odložil na začátek příštího týdne.

Prezident Ahmadínedžád

Mahmúd Ahmadínedžád prohlásil, že bude podporovat sociální spravedlnost v zemi, zároveň ale vyzval k ukončení výroby zbraní hromadného ničení ve světě.

Írán vždy deklaroval, že neusiluje o nukleární zbraň. Jeho rozhodnutí obnovit proces obohacování uranu však v zahraničí vyvolává otázky.

Představitelé Evropské unie varovali Teherán, že pokud znovu zahájí svůj jaderný program, bude to znamenat konec dvouletých vzájemných rozhovorů a Rada bezpečnosti Organizace spojených národů by naopak mohla začít jednat o zavedení mezinárodních sankcí vůči Íránu.

Slavnostní ceremoniál

Ceremoniálu se zúčastnili také další íránští vedoucí představitelé a velvyslanci některých dalších zemí.

Na slavnosti, při které zazněla íránská státní hymna, slíbil nastupující prezident, že bude s pokorou a respektem k islámským zásadám bojovat proti chudobě.

Ahmadínedžád prozradil jen málo o svých politických plánech.

Je sice považován za stoupence tvrdé konzervativní linie, ale od svého překvapivého vítězství v červnových volbách se snaží vystupovat jako umírněný politik.

Jeho záměry možná budou jasnější, až jmenuje svůj kabinet, což by se mělo stát do dvou týdnů od sobotní přísahy.

Jen málo pozorovatelů ale čeká, že Ahmadínedžád bude smířlivější v otázce jaderného programu.

Neústupnost Teheránu v tomto směru může vést až k zavedení sankcí ze strany OSN.

Prezident a disidenti

Na domácí politické scéně může Ahmadínedžádovi zkomplikovat situaci zatčení řady ochránců lidských práv a pokračující hladovka nejznámějšího politického vězně Akbara Gandžího.

Dalším potenciálně nebezpečným faktorem je úterní atentát na předního soudce, který byl odpovědný za Gandžího proces před pěti lety.

Hospodářství oslabuje vysoká nezaměstnanost a rostoucí inflace.

Devětačtyřicetiletý Mahmúd Ahmadínedžád byl před volbami na mezinárodním poli téměř neznámou figurou.

Málokdo očekával, že by mohl do výsledku voleb výrazněji zasáhnout. Zvítězil ale s obrovskou převahou deseti milionů hlasů.

Špinavá kampaň?

Ahmadínendžád je bývalým členem revolučních gard a donedávna působil jako starosta Teheránu.

V této funkci soustředil své úsilí na chudší oblasti na jihu města. Tamní obyvatelé ho považují za hrdinu, protože nechal strhnout slumy a na jejich místě postavil sportovní centra a parky.

Jako starosta také poměrně úspěšně zatočil s byrokracií. Zahájil také projekt, v jehož rámci vysocí představitelé místní rady každý týden navštěvují jednu rodinu, která ztratila syny ve válce s Irákem, vyjadřují jí soustrast a nabízejí pomoc.

Od vítězství ve volbách ale Ahmadínedžáda pronásleduje jeho minulost. Nejdřív byl obviněn, že patřil mezi studenty, kteří po islámské revoluci zadržovali amerického diplomata jako rukojmí, což nový prezident popírá.

Potom čelil obvinění z podílu na zabití kurdského opozičního vůdce ve Vídni.

Jeho stoupenci tvrdí, že tyto informace jsou součástí špinavé kampaně, kterou proti Ahmadínedžádovi vedou západní země.