Lenka Kabrhelová zpravodajka BBC

Američtí vojáci mají vyklidit základnu do šesti měsíců

Jen co se americkému ministru obrany Donaldu Rumsfeldovi minulý týden podařilo získat ujištění kyrgyzské vlády, že v Kyrgyzstánu může dále fungovat americká základna, uzbecká vláda 29. července Spojeným státům nekompromisně oznámila, že američtí vojáci musejí ze země odejít.

Pentagon podle svého mluvčího Glena Flooda požadavek zatím pečlivě studuje.

"Uzbeckou nótu v tuto chvíli vyhodnocujeme, abychom přesně věděli, kolik dnů nám zbývá na ukončení operací a odchod našich lidí."

Mluvčí Pentagonu dodal, že vojáci mají z Uzbekistánu odejít během půl roku.

Status quo, nebo reformy

Taškent v roce 2001 po teroristických útocích na New York a Washington umožnil Američanům používat leteckou základnu v Chanabádu na jihu země, které se také říká K2.

Spojené státy ji využívaly nejprve při bojových operacích v Afghánistánu a po pádu Talibanu k zásobování tisíců amerických vojáků dohlížejících na obnovu země.

Lidé zřejmě budou čím dál častěji protestovat a prezident Karimov se bohužel nechce vyrovnávat s možnými důsledky Fiona Hillová

Mluvčí Pentagonu Glen Flood ale tvrdí, že ani případná ztráta K2 by americké operace v Afghánistánu nijak závažně neohrozila:

"Letecká základna K2 je velice důležitá. Další zajišťování operací v Afghánistánu bude možná obtížnější, ale americké síly nikdy nespoléhají jen na jedinou základnu," uvedl Flood pro BBC.

Mnozí politici i experti si kladou otázku, co Uzbekistán vlastně k rozhodnutí vedlo.

Musel snad prezident Islam Karimov volit mezi Čínou a Ruskem na straně jedné a Američany na straně druhé?

Fiona Hillová z Brookingsova institutu ve Washingtonu se domnívá, že prezident Karimov ve skutečnosti volí mezi tím, zda zachovat status quo, nebo reformovat.

"Mám strach, že Karimov se dopadu reforem na uzbeckou společnost obává mnohem víc než amerického vlivu. V Uzbekistánu podle všeho nastane vážná situace. Lidé zřejmě budou čím dál častěji protestovat a prezident Karimov se bohužel nechce vyrovnávat s možnými důsledky."

Je příčinou Andižan?

Fiona Hillová má za to, že důvodem Karimovova rozhodnutí vypovědět Američany ze základny K2 je nátlak, jaký Západ vyvíjí na Taškent po květnových protivládních demonstracích v Andižanu, které vláda tvrdě potlačila.

Při květnových nepokojích v Andižanu zemřelo na 700 lidí

Podle odhadů nevládních organizací tehdy zahynulo asi 700 lidí. Uzbecké úřady uvádějí necelých dvě stě obětí a trvají na tom, že násilí bylo nezbytnou reakcí na pokus islámských ozbrojenců převzít moc.

"Spojené státy a další země opakovaně požadují mezinárodní vyšetření událostí v Andižanu, ale Karimov se tím nechce zabývat."

"Zřejmě se obává případné nestability a vypovězením Američanů de facto říká: 'Děkuji, nechci,' a obrací se k Číně a Rusku, protože ty mají ve střední Asii hlavní slovo a přímo dychtí ho podpořit, aby se událostmi v Andižanu nezabýval a nic neměnil."

Jak Fiona Hillová dále řekla, uzbecká výzva "Děkujeme, odejděte!" nevyvolala ve Washingtonu žádné překvapení:

"Spojené státy už dlouho vědí, že v Uzbekistánu je zaděláno na problémy. Ve Washingtonu se dokonce ještě před událostmi v Andižanu debatovalo o tom, že Uzbekistán znamená z hlediska strategie spíše riziko než přínos, bez ohledu na význam chanabádské základny pro misi v Afghánistánu. Američanům bylo jasné, že dříve či později je čeká obtížné rozhodnutí, jak dál."

Také Fiona Hillová se domnívá, že odchod amerických vojáků z Uzbekistánu nebude mít zásadní vliv na americkou misi v Afghánistánu:

"Ministr obrany Donald Rumsfeld už učinil opatření, aby americká mise v Afghánistánu mohla pokračovat a Spojené státy také neoficiálně daly Karimovovi jasně najevo, že střílet do vlastních lidí je něco nepřijatelného."

Bez ohledu na ujištění Fiony Hillové z Brookingsova institutu ve Washingtonu, že se nic vážného neděje, se najde celá řada zpravodajů, podle nichž rozhodnutí uzbecké vlády znamená pro Američany těžkou ránu, která poškodí nejen logistické zázemí pokračující mise v Afghánistánu.