Václav Sochor redaktor BBC

Číňané si teď za svůj jüan v zahraničí nakoupí víc

Jüan opouští pevnou vazbu na dolar, revalvuje o dvě procenta a bude se teď pohybovat v úzkém kursovém pásmu vůči portfoliu dalších měn.

Historický i symbolický

Ze strany Pekingu je to historický počin, jeho praktický dopad zatím ale podle všeho nebude velký. Důležité gesto vůči Spojeným státům však bylo učiněno, jak říká Alan Tunnelson z Americké obchodní a průmyslové komory:

Čínské subjekty drží velké množství amerických obligací, což poukazuje na velkou provázanost obou hospodářství. Martin Kříž, sinolog a ekonom

"Vypadá to jako velmi chytře připravený politický krok, jímž Číňané obdarovali Washington. Bezpochyby to uvolní tlak, který na Peking doléhal jako reakce na jeho dlouholeté dravé obchodní praktiky."

"Tady ve Washingtonu se mnoho z nás domnívá, že čínská měna je podhodnocena o čtyřicet procent, takže ta změna o dvě procenta není něco, co by na nás udělalo bůhvíjaký dojem," poznamenává Alan Tunnelson z Americké obchodní a průmyslové komory.

Znepokojený Washington

Ekonomka Světové banky Olga Jonášová pro BBC shrnula důvody, které Čínu k uvolnění kursu vedly. Podle ní v čínsko-amerických vztazích zcela dominuje obrovský obchodní deficit Spojených států:

"Čína je na americkém trhu ohromně konkurenceschopná. To je ale ve Washingtonu zdrojem velkého znepokojení a uvažoval dokonce o uvalení dovozních cel na čínské zboží."

"Peking se proto zachoval velice racionálně a podnikl šikovný, víceméně symbolický tah, který urovná vztahy se Spojenými státy bez velkých okamžitých ekonomických ztrát pro Čínu a s velkým politickým potenciálem do budoucna."

Směnitelnost jüanu

Olga Jonášová dále předpovídá plnou směnitelnost jüanu v horizontu příštích desetiletí. Už nyní se prý čekala výraznější revalvace - ale státní čínský deník hned brzy ráno anoncoval, že to je čekání zatím zbytečné.

Ze strany Pekingu jde údajně o gesto vůči USA

Reálná korekce směnného kursu by podle Jonášové měla být až ve výši padesáti procent.

Ekonom a sinolog Martin Kříž BBC vysvětlil, že Čína - podobně jako např. Rusko - trpí komplexem kulturní nadřazenosti.

Ekonomika na čínský úvěr

Už několik týdnů před rozvolněním kursu prý v Číně probíhala "informační masáž" o nečekaných úspěších místní ekonomiky. Takovéto kampaně podle Kříže obvykle předcházejí nějakému zásadnímu oznámení.

"Čína má dnes druhé největší devizové rezervy, hned po Japonsku. Čínské subjekty drží velké množství amerických obligací, což poukazuje na velkou provázanost obou hospodářství. Peking vlastně úvěruje americkou ekonomiku," poznamenal Kříž.

Evropská unie nedávno rovněž pohrozila zavedením obchodní přirážky na čínský textil, obuv a některé další komodity. Dá se očekávat, že tento čínský krok uklidní i ekonomické vztahy Pekingu s Bruselem.